Žďár nad Sázavou, Zelená Hora, Nové Město na Moravě, Vítochov, Bystřice nad Pernštejnem, Doubravník, Předklášteří, Tišnov, Vranov a Křtiny. To byla stěžejní místa Pěší pouti za umělce v roce 2026. Míst, kde se poutníci zastavili, bylo však samozřejmě ještě mnohem víc.

Stejně bohatá byla také rozmanitost a pestrost společenství poutnické skupiny, zajímavých lidí, které poutníci potkali, i duchovního a uměleckého programu, který společně s hosty prožívali a jehož pilíři bylo také každodenní slavení mše svaté a modlitba. To vše platí o to víc, že hlavní poutnická skupina ve výsledku čítala na třicet účastníků, což pro tento typ putování opravdu není málo. Účastníci se v ní sešli z mnoha koutů naší země – kromě olomoucké arcidiecéze třeba i ze Žamberku, Lanškrouna, Třebíče, Brna nebo Českých Budějovic. A svou rozmanitost ukázala pěší pouť také na povolání všech zúčastněných: od hudby a herectví přes učitelství, zdravotnictví nebo zvěrolékařství až po pracovníky účetnictví, grafiky nebo podnikatele. Celkový počet lidí, kteří se setkali na všech místech trasy, se pohybuje mezi čísly 400 až 500.

Pěší pouť za umělce se tak dá přirovnat k nesmírně pestré mozaice. Ve výsledku totiž ukazuje obraz Pána Ježíše Krista přítomného mezi námi – Ježíše přítomného v tomto neuvěřitelně rozmanitém, pestrém a dalo by se říci i nesourodém společenství. Pojítkem v této rozmanitosti ovšem tvoří srdce otevřené pro krásu Božího stvoření a ochota se podílet na všem, co je potřeba.