cyklus 1

1. čtení: Sir 6,5–17

Věrný přítel není k zaplacení.

Čtení z knihy Sirachovcovy.

Přívětivé slovo získává přátele
a zdvořilý jazyk přitahuje mnoho pozdravů.
Měj mnoho přátel,
ale za důvěrníka si vyvol jen jednoho z tisíce.
Získáš-li přítele, získej ho zkouškou
a nevěnuj mu hned svou důvěru.
Neboť leckdo je přítelem, když se mu to hodí,
ale v době soužení nevytrvá.
Mnohý přítel se totiž mění v nepřítele
a k tvé hanbě odhalí, oč se přel s tebou.
Mnohý přítel sedí s tebou u stolu,
ale nevytrvá v době soužení.
Ve tvém štěstí bude jako tvé druhé já,
ale ve tvém neštěstí tě opustí.
Když to půjde s tebou z kopce, obrátí se proti tobě
a skryje se před tebou.
Vzdaluj se od svých nepřátel
a dej si pozor na své přátele.
Věrný přítel je mocná ochrana,
kdo ho najde, našel poklad.
Věrný přítel není k zaplacení,
nelze vyvážit jeho cenu.
Věrný přítel je balzám pro život,
najdou ho ti, kdo se bojí Pána.
Kdo se bojí Pána, je stálý ve svém přátelství,
neboť jaký je on, takový je i jeho přítel.

 



Žl 119,12.16.18.27.34.35

Odp.: Voď mě, Pane, po stezce svých předpisů.

Veleben jsi, Hospodine,
nauč mě svým příkazům!

Z tvých příkazů se budu těšit,
nezapomenu na tvá slova.

Otevři mé oči,
ať pozoruji divy tvého zákona.

Pouč mě, ať zachovám tvůj zákon
a chráním ho celým svým srdcem.

Voď mě po stezce svých předpisů,
neboť v ní mám zalíbení.

cyklus 2

1. čtení: Jak 5,9–12

Soudce už stojí přede dveřmi.

Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.

Nestýskejte si, bratři, jeden na druhého, abyste nebyli souzeni. Hle, soudce už stojí přede dveřmi!
Vezměte si, bratři, za vzor v utrpení a trpělivosti proroky, kteří mluvili jménem Páně. Hleďte: protože vydrželi, nazýváme je blaženými. Slyšeli jste, jak byl trpělivý Job, a viděli jste, jak to s ním Pán nakonec zařídil, protože Pán je plný milosrdenství a soucitu.
Ale především, moji bratři, nechte přísahání. Nepřísahejte ani při nebi, ani při zemi, ani jakkoli jinak. Když řeknete ano, ať je to ano, když řeknete ne, ať je to ne. Jinak byste na sebe svolávali odsouzení.



Žl 103,1–2.3–4.8–9.11–12

Odp.: Hospodin je milosrdný a milostivý.

Veleb, duše má, Hospodina,
vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno!
Veleb, duše má, Hospodina
a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!

On odpouští všechny tvé viny,
on léčí všechny tvé neduhy.
On vykupuje tvůj život ze záhuby,
on tě věnčí láskou a slitováním.

Hospodin je milosrdný a milostivý,
shovívavý a nadmíru dobrotivý.
Nechce se přít ustavičně
ani se hněvat navěky.

Jak vysoko je nebe nad zemí,
tak je velká jeho láska k těm, kdo se ho bojí.
Jak vzdálen je východ od západu,
tak vzdaluje od nás naše nepravosti.

 

Evangelium: Mk 10,1–12

Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!

Slova svatého evangelia podle Marka.

Ježíš se odebral do judského území a do Zajordání. Opět k němu přicházely zástupy a on je zas učil, jak to měl ve zvyku.
Přišli k němu také farizeové a zeptali se ho, smí-li se muž se ženou rozvést. Chtěli ho tím přivést do úzkých.
Odpověděl jim: „Co vám přikázal Mojžíš?“
Řekli: „Mojžíš dovolil vystavit jí rozlukový list a rozvést se.“ Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal tento příkaz! Na začátku při stvoření však Bůh ,učinil lidi jako muže a ženu‘. ,Proto opustí muž otce i matku, připojí se ke své ženě, a ti dva budou jeden člověk.‘ Už tedy nejsou dva, ale jeden. A proto: Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“
V domě se ho učedníci ještě jednou na to zeptali. Řekl jim: „Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, dopouští se vůči ní cizoložství. Rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“