cyklus 1
1. čtení: Sir 42,15–26 (řec. 15–25)
Sláva Páně naplňuje všechna jeho díla.
Čtení z knihy Sirachovcovy.
Chci připomínat díla Páně
a vypravovat, co jsem viděl.
Na rozkaz Páně povstala jeho díla
a tvorstvo poslouchá jeho vůli.
Zářící slunce shlíží na všechno
a sláva Páně naplňuje všechna jeho díla.
Svatí Páně nejsou schopni
vyprávět všechny jeho divy,
to, co Pán, Všemohoucí, pevně stanovil,
aby svět trval v jeho slávě.
Zkoumá hlubiny moře i lidské srdce,
a odkrývá jejich tajemství.
Nejvyšší zná všechno, co lze poznat,
a dívá se na znamení věků.
Oznamuje minulé i budoucí
a odhaluje stopy ke skrytým věcem.
Žádná myšlenka mu neujde,
není před ním skryté ani jedno slovo.
Uspořádal divy své moudrosti,
neboť on je od věčnosti do věčnosti.
Nelze mu přidat nebo ubrat
a nepotřebuje žádného rádce.
Jak milá jsou všechna jeho díla,
i když se z nich vidí jen jiskra.
To všechno žije a zůstává navěky,
všechno jej poslouchá za každých okolností.
Všechno je rozdílné, jedno od druhého,
nic neudělal s nedostatkem.
Jedna věc zdůrazňuje dokonalost druhé.
Kdo se nasytí, když se dívá na Boží krásu?
Žl 33,2–3.4–5.6–7.8–9
Odp.: Hospodinovým slovem vznikla nebesa.
Citerou oslavujte Hospodina,
hrejte mu na desetistrunné harfě.
Zpívejte mu píseň novou,
dovedně sáhněte do strun, slavnostně je rozezvučte.
Neboť Hospodinovo slovo je správné,
spolehlivé je celé jeho dílo.
Miluje spravedlnost a právo,
země je plná Hospodinovy milosti.
Jeho slovem vznikla nebesa,
dechem jeho úst všechen jejich zástup.
Vodstva moří shrnuje jako do měchu,
do nádrží slévá oceány.
všichni obyvatelé světa ať se před ním děsí.
On totiž řekl – a stalo se,
on poručil – a vše povstalo.
cyklus 2
1. čtení: 1 Petr 2,2–5.9–12
Vy však jste královské kněžstvo, národ svatý,
abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra.
Milovaní! Jako novorozené děti žádejte duchovní, nefalšované mléko, abyste jím rostli ke spáse. Vždyť ,jste okusili, jak dobrý je Pán‘.
K němu přistupujte, k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný, a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista.
Vy však jste ,rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal‘ ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Kdysi jste ,nebyli jeho lid‘, teď však jste ,lid Boží, žili jste bez milosrdenství‘, teď však se jeho ,milosrdenství na vás projevilo‘.
Milovaní, jako cizince a přistěhovalce vás napomínám: zdržujte se tělesných žádostí, protože ony bojují proti duši. Veďte mezi pohany vzorný život. Oni sice o vás mluví jako o špatných lidech, ale když budou pozorovat, že konáte dobro, budou velebit Boha v den navštívení.
Žl 100,2.3.4.5
Odp.: Vstupte před Hospodina s jásotem!
Plesejte Hospodinu, všechny země,
služte Hospodinu s radostí,
vstupte před něho s jásotem!
Uznejte, že Hospodin je Bůh:
on nás učinil, a my mu náležíme,
jsme jeho lid a stádce, jeho pastvy.
Vstupte do jeho bran s díkem,
do jeho nádvoří s chvalozpěvem,
slavte ho, žehnejte jeho jménu!
jeho milosrdenství je věčné,
po všechna pokolení trvá jeho věrnost.
Evangelium: Mk 10,46–52
Mistře, ať vidím!
Slova svatého evangelia podle Marka.
Když Ježíš a jeho učedníci s velkým zástupem vycházeli z Jericha, seděl u cesty slepý žebrák – Timaiův syn Bartimaios. Jakmile uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal volat: „Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!“ Mnozí ho okřikovali, aby mlčel. On však křičel ještě víc: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho.“ Zavolali tedy toho slepce a řekli mu: „Buď dobré mysli, vstaň, volá tě!“ On odhodil plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi. Ježíš se ho zeptal: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“
Slepec odpověděl: „Mistře, ať vidím!“
Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě zachránila!“ A ihned začal vidět a šel tou cestou za ním.