cyklus 1

1. čtení: Sir 36,1–2a.5–6.13–19 (řec. 1.4–5a.10–17)

Ať národy poznají, že není Boha kromě tebe, Pane!

Čtení z knihy Sirachovcovy.

Smiluj se nad námi, Pane, Bože všehomíra,
shlédni a sešli svou bázeň na všechny pohany,
aby tě poznali, jako víme my,
že není boha kromě tebe, Pane.
Obnov divy a opakuj zázraky.
Shromáždi všechny Jakubovy kmeny
a vezmi si je v dědictví jako kdysi.
Pane, smiluj se nad lidem, jenž má tvé jméno,
nad Izraelem, kterého jsi nazval svým prvorozeným.
Slituj se nad svým svatým městem,
nad Jeruzalémem, místem, kde sídlíš.
Naplň Sión svou velebností
a svůj chrám svou slávou.
Vydej svědectví prvotinám svého stvoření
a splň proroctví proslovená v tvém jméně.
Odměň ty, kdo v tebe doufají,
tvoji proroci ať se ukáží jako spolehliví.
Vyslyš, Pane, prosbu svých služebníků
podle požehnání, jímž Árón žehnal tvůj národ.
Ať vědí všichni v každém koutu země,
že jsi Pán, věčný Bůh.

 



Žl 79,8.9.11.13

Odp.: Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Nepřipomínej nám viny předků,
tvé milosrdenství ať nám pospíchá vstříc,
vždyť jsme tak zbědovaní!

Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, pro slávu svého jména,
vysvoboď nás a odpusť nám hříchy pro své jméno.

Ať k tobě přijde vzdychání zajatých,
mocí svého ramene nech naživu odsouzené na smrt.

My však, tvůj lid a ovce tvé pastvy,
budem tě chválit navěky,
po všechna pokolení budem vypravovat o tvé slávě.

cyklus 2

1. čtení: 1 Petr 1,18–25

Byli jste vykoupeni drahou krví Krista, neposkvrněného Beránka.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra.

Milovaní! Víte přece, že jste ze svého prázdného způsobu života, jak jste ho zdědili po předcích, byli vykoupeni ne snad nějakými věcmi pomíjejícími, stříbrem nebo zlatem, ale drahou krví Krista jako bezúhonného a neposkvrněného beránka. On byl ovšem k tomu vyhlédnut už před stvořením světa, ale pro vás se objevil teď na konci časů. Skrze něho jste uvěřili v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a oslavil, takže když věříte, můžete zároveň v Boha i doufat.
Očistili jste se poslušností vůči pravdě, abyste byli schopni nestrojené bratrské lásky. Mějte se proto navzájem rádi upřímně a vroucně. Vždyť se vám dostalo nového života, a to ne plodivou silou pomíjející, ale nepomíjející: živým a neproměnným Božím slovem. Neboť ,každý člověk je jako tráva a všechna jeho nádhera jako květ trávy. Tráva uschne a květ opadá, ale slovo Páně trvá navěky‘ – totiž slovo evangelia, které vám bylo zvěstováno.

 



Žl 147,12–13.14–15.19–20

Odp.: Jeruzaléme, oslavuj Hospodina!

Jeruzaléme, oslavuj Hospodina,
chval svého Boha, Sióne,
že zpevnil závory tvých bran,
požehnal tvým synům v tobě.

Zjednal tvému území pokoj
a sytí tě jadrnou pšenicí.
Sesílá svůj rozkaz na zemi,
rychle běží jeho slovo.

Oznámil své slovo Jakubovi,
své zákony a přikázání Izraeli.
Tak nejednal se žádným národem:
nesdělil jim svá přikázání.

 

Evangelium: Mk 10,32–45

Jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán.

Slova svatého evangelia podle Marka.

Učedníci byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš pospíchal před nimi; byli zaraženi a následovali ho s bázní. Vzal si stranou zase svých Dvanáct a začal jim mluvit o tom, co na něj čeká:
„Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a učitelům Zákona. Odsoudí ho k smrti a vydají pohanům a budou se mu posmívat a plivat na něj a zbičují a zabijí ho, ale po třech dnech vstane.“
Tu k němu přistoupili Zebedeovi synové Jakub a Jan a řekli mu: „Mistře, rádi bychom, kdybys nám splnil, oč tě požádáme.“
Odpověděl jim: „Co chcete, abych pro vás udělal?“
Řekli mu: „Dej, ať v tvé slávě zasedneme jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici.“
Ale Ježíš jim řekl: „Nevíte, co chcete. Můžete pít kalich, který já piji, nebo dát se ponořit v křest, ve který já budu ponořen?“
Oni mu odpověděli: „Můžeme!“
Ježíš jim řekl: „Kalich, který já piji, pít budete, a v křest, ve který já budu ponořen, ponořeni budete. Ale posadit po mé pravici nebo levici není má věc, nýbrž je pro ty, kterým je to připraveno.“
Když to slyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na Jakuba a na Jana. Ježíš si je zavolal a řekl jim: „Víte, že ti, kdo se pokládají za panovníky, tvrdě vládnou národům a velmoži jim dávají cítit svou moc. Mezi vámi však tomu tak nebude. Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je otrokem všech. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny.“