cyklus 1
1. čtení: Gn 6,5–8; 7,1–5.10
Zahubím lidi, které jsem stvořil z povrchu země.
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Když Hospodin viděl, že mnoho je lidské špatnosti na zemi a že veškeré myšlení a snažení jejich srdce stále jen směřuje ke zlému, litoval Hospodin, že udělal lidi na zemi, a velmi se zarmoutil. Řekl: „Zahubím lidi, které jsem stvořil z povrchu země: s lidmi i dobytek, lezoucí havěť i nebeské ptactvo. Mrzí mě, že jsem je udělal.“
Noe však nalezl milost v Hospodinových očích.
Hospodin řekl Noemovi: „Vstup do archy ty a celá tvá rodina, neboť jenom tebe jsem viděl spravedlivého před sebou mezi tímto pokolením. Ze všech čistých zvířat si vezmeš po sedmi, samce se samicí, a z nečistých zvířat po dvou, samce se samicí. Také z nebeských ptáků vezmeš po sedmi, samce se samicí, aby se uchovalo potomstvo na celé zemi. Neboť již za sedm dní sešlu na zem déšť po čtyřicet dní a čtyřicet nocí a zničím z povrchu země všechny tvory, které jsem stvořil.“
Noe tedy udělal všechno, co mu Hospodin poručil. Po sedmi dnech přišla na zem voda potopy.
Žl 29,1a+2.3ac–4.3b+9b–10
Odp.: Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.
Vzdejte Hospodinu, Boží synové,
vzdejte Hospodinu slávu hodnou jeho jména,
v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!
Hospodinův hlas nad vodami!
Hospodin nad spoustami vod!
Hlas Hospodinův, jak je mocný,
hlas Hospodinův, jak je velkolepý!
Vznešený Bůh zaburácel hromem,
v jeho chrámu však volají všichni: Sláva!
Hospodin trůnil nad potopou,
Hospodin jako král bude trůnit věčně.
cyklus 2
1. čtení: Jak 1,12–18
Bůh sám nikoho nepokouší.
Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.
Blaze muži, který ve zkouškách vydrží. Když se osvědčí, dostane za odměnu život, jak to Pán slíbil těm, kdo ho milují.
Když je někdo pokoušen, ať neříká: „To mě pokouší Bůh!“ Jako je nemožné, aby byl Bůh pokoušen ke zlému, tak ani on sám nikoho nepokouší. Když je člověk pokoušen, vábí ho a svádí jeho vlastní žádostivost. Ta žádostivost pak počne a porodí hřích, a když je hřích spáchán, porodí smrt.
Nedejte se klamat, moji milovaní bratři. Každý dobrý úděl, každý dokonalý dar přichází shora, sestupuje od Otce světel, u něhož není změna ani ztemnění, jaké je působeno u hvězd otáčením. On rozhodl, že nám dá život slovem pravdy, abychom byli jako prvotiny ze všeho, co stvořil.
Žl 94,12–13a.14–15.18–19
Odp.: Šťastný člověk, jehož vychováváš, Hospodine.
Šťastný člověk, jehož vychováváš, Hospodine,
a ve svém zákoně vyučuješ,
abys mu popřál klidu od zlých časů.
Neboť nezavrhne Hospodin svůj národ
a své dědictví neopustí.
Ale právo se vrátí ke spravedlnosti,
následovat ji budou všichni upřímného srdce.
už mě podpírá, Hospodine, tvá milost.
Když se v nitru rozmnoží starosti,
tvá útěcha vzpruží mou duši.
Evangelium: Mk 8,14–21
Dejte si pozor a varujte se kvasu farizejského a kvasu herodovského!
Slova svatého evangelia podle Marka.
Když Ježíš a jeho učedníci odešli od farizeů, zapomněli si vzít chleby a kromě jednoho chleba neměli s sebou na lodi nic. Ježíš je napomínal: „Dejte si pozor a varujte se kvasu farizejského a kvasu herodovského!“
Ale oni uvažovali mezi sebou o tom, že nemají chleba.
On to poznal a řekl jim: „O čem uvažujete? Že nemáte chleba? Ještě nerozumíte ani nechápete? Máte zatvrzelé srdce? Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nevzpomínáte si už, když jsem rozlámal těch pět chlebů pro pět tisíc lidí, kolik košů plných kousků chleba jste ještě nasbírali?“
Odpověděli mu: „Dvanáct.“
A když těch sedm pro čtyři tisíce, kolik košíků plných kousků chleba jste ještě nasbírali?“
Odpověděli mu: „Sedm.“
Tu jim řekl: „Ještě nechápete?“