cyklus 1
1. čtení: Žid 12,18–19.21–24
Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha.
Čtení z listu Židům.
Bratři! Nepřistoupili jste k hmotné hoře, z které šlehal oheň a která byla zahalena mračnou temnotou a bouří, a přitom za zvuku trouby byly prohlášeny předpisy. Když to všechno Izraelité slyšeli, zdráhali se poslouchat a prosili, aby Bůh už k nim nemluvil. A to, co viděli, bylo tak hrozné, že Mojžíš řekl: ,Celý se třesu strachem.‘
Vy však jste přistoupili k hoře Siónu a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému: ke shromáždění obrovského množství andělů a k obci prvorozenců, kteří jsou zapsáni v nebi; přistoupili jste k soudci, Bohu všech, k duším spravedlivých, kteří už dosáhli cíle, a k Ježíši, prostředníku nové smlouvy, a byli jste pokropeni krví, která mluví důrazněji než krev Ábelova.
Žl 48,2–3a.3b–4.9.10–11
Odp.: Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství ve tvém chrámě.
Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály
v městě našeho Boha.
Jeho svatá hora, ten slavný pahorek,
je radostí celé země.
Hora Sión, to tajemné sídlo Boží,
je městem velikého krále.
Bůh se ukázal v jejích pevnostech
jako jistá ochrana.
Jak jsme to slýchali, tak jsme to viděli
v městě Hospodina zástupů,
v městě našeho Boha:
Bůh mu dává věčné trvání.
ve tvém chrámě.
Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála
sahá až na konec země.
Tvá pravice oplývá spravedlností.
cyklus 2
1. čtení: 1 Král 2,1–4.10–12
Odcházím na cestu společnou všem obyvatelům země,
chovej se statečně, Šalomoune, a dokaž, že jsi muž!
Čtení z první knihy Královské.
Když se přiblížil pro Davida den smrti, dal příkazy svému synu Šalomounovi: „Odcházím na cestu společnou všem obyvatelům země, chovej se tedy statečně a dokaž, že jsi muž! Dbej na povinnosti vůči Hospodinu, svému Bohu, choď po jeho cestách a zachovávej jeho nařízení, přikázání, ustanovení a výstrahy, jak je psáno v Mojžíšově zákoně, abys měl zdar ve všem svém podnikání i ve všech svých záměrech a aby Hospodin splnil svůj slib: Jestliže budou tvoji synové zachovávat své povinnosti a budou-li mi věrní svým srdcem a celou svou duší, nebude ti nikdy chybět nástupce na trůně Izraele.“
David odpočinul se svými otci a byl pochován v Davidově městě. Doba, po kterou vládl nad Izraelem, byla čtyřicet let; v Hebronu vládl sedm let a v Jeruzalémě třiatřicet let.
Šalomoun nastoupil na trůn svého otce Davida a jeho královská moc se velmi upevnila.
1 Kron 29,10bc.11abc.11d–12a.12bcd
Odp.: Ty, Hospodine, vládneš nade vším.
Veleben buď, Hospodine,
Bože Izraele, našeho otce,
od věků na věky.
Tvá je, Hospodine, velikost a moc,
nádhera, lesk i vznešenost,
neboť tobě patří všechno na nebi i na zemi.
Tobě, Hospodine, přísluší kralovat,
ty jsi svrchovaně povýšený nade vším,
od tebe je bohatství a velebnost.
v tvé ruce je síla a moc,
z tvé ruky pochází všechna velikost a vláda.
Evangelium: Mk 6,7–13
Začal je posílat.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš zavolal svých Dvanáct, začal je posílat po dvou a dával jim moc nad nečistými duchy. Nařídil jim, aby si na cestu nic nebrali, jen hůl: ani chléb, ani mošnu, ani peníze do opasku, jen opánky na nohy, ani aby si neoblékali dvoje šaty.
Řekl jim: „Když přijdete někam do domu, zůstávejte tam, dokud se odtamtud nevydáte zase dál. Když vás však na některém místě nepřijmou a nebudou vás chtít slyšet, při odchodu odtamtud si vytřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim.“
Vydali se tedy na cesty a hlásali, že je třeba se obrátit. Vyháněli mnoho zlých duchů, pomazávali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je.