cyklus 1
1. čtení: Žid 2,5–12
Bylo vhodné, aby přivedl do slávy mnoho synů tím,
že utrpením zdokonalí původce jejich spásy.
Čtení z listu Židům.
Bůh nepodřídil budoucí svět, o němž mluvíme, andělům. Někdo totiž vydal kdesi toto svědectví:
,Co je člověk, že na něj pamatuješ,
syn člověka, že se ho ujímáš?
Jenom trochu jsi ho ponížil pod anděly;
slávou a ctí jsi ho korunoval;
všechno jsi mu podřídil pod nohy.‘
Ve slovech ,podřídil mu všechno‘ je obsaženo, že nenechal nic, co by mu podřízeno nebylo. Teď sice ještě nevidíme, že všechno je mu podřízeno. Vidíme však, že Ježíš, který byl trochu ponížen pod anděly, protože vytrpěl smrt, je korunován slávou a ctí, aby z milosti Boží za všechny lidi podstoupil smrt.
Bylo jistě vhodné, aby ten, pro něhož a skrze něhož je všechno, přivedl do slávy mnoho synů tím, že utrpením zdokonalí původce jejich spásy. Vždyť ten, kdo posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, mají stejný původ. Proto se neostýchá nazývat je svými bratry, když říká:
,Budu hlásat tvoje jméno svým bratřím,
uprostřed shromáždění budu tě chválit.‘
Žl 8,2a+5.6–8a.8b–9
Odp.: Ustanovil jsi svého Syna nad dílem svých rukou.
Hospodine, náš Pane,
jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi.
Co je člověk, že na něho myslíš,
co je smrtelník, že se o něho staráš?
Učinils hojen o málo menším, než jsou andělé,
ověnčils ho ctí a slávou,
dals mu vládnout nad dílem svých rukou,
položils mu k nohám všechno.
Ovce i veškerý dobytek,
k tomu i polní zvířata,
ptáky na nebi a ryby v moři,
vše, co se hemží na stezkách moří.
cyklus 2
1. čtení: 1 Sam 1,9–20
Hospodin se rozpomenul na Annu a porodila Samuela.
Čtení z první knihy Samuelovy.
Když se v Silu najedli a napili, Anna vstala a šla před Hospodina. Kněz Eli seděl v křesle u veřejí před branou Hospodinovy svatyně. Měla hořkost v duši, modlila se k Hospodinu a plakala a plakala. Učinila pak tento slib:
„Hospodine zástupů, jestliže konečně shlédneš na ubohost své služebnice a rozpomeneš se na mě, jestliže nezapomeneš na svou služebnici a dáš své služebnici mužského potomka: dám jej Hospodinu pro všechny dny jeho života a nůžky se jeho hlavy nedotknou.“
Když se stále více modlila před Hospodinem, Eli pozoroval její ústa. Anna totiž mluvila ve svém srdci, pouze rty se jí pohybovaly, hlas ale nebyl slyšet; proto ji Eli pokládal za opilou a řekl jí: „Jak dlouho ještě budeš opilá? Prober se už z toho vína!“
Anna odpověděla: „Ne, můj pane, jsem žena s bolestí v duši; víno ani jiný opojný nápoj jsem nepila. Jen své srdce jsem vylévala před Hospodinem. Nepokládej svou služebnici za špatnou ženu, vždyť až dosud jsem mluvila z velkého žalu a soužení.“ Eli jí na to řekl: „Jdi v pokoji a Bůh Izraele nechť ti dá, oč jsi ho prosila.“
Anna pravila: „Kéž tvá služebnice nalezne přízeň ve tvých očích.“ Žena pak odešla svou cestou. Jedla a nebyla už smutná.
Ráno vstali, poklonili se před Hospodinem a dali se na zpáteční cestu domů do Ramy. Elkana poznal svou ženu Annu a Hospodin se na ni rozpomenul. Anna počala, a když uplynul čas, porodila syna, dala mu jméno Samuel a pravila: „Od Hospodina jsem si ho vyžádala.“
1 Sam 2,1.4–5.6–7.8abcd
Odp.: Mé srdce jásá v Bohu, mém spasiteli.
Srdce mé jásá v Hospodinu,
moje moc se vyvyšuje v mém Bohu.
Ústa se otvírají proti mým nepřátelům,
neboť se raduji z tvé pomoci.
Luky siláků se lámou,
ale slabí se opásávají silou.
Kdo bývali sytí, dávají se nyní najímat za chléb;
kdo hladověli, mohou ustat od práce.
Neplodná dostává sedm dětí,
matka mnoha synů vadne osamělá.
Hospodin usmrcuje i oživuje,
uvádí do říše smrti a zase přivádí nazpět.
Hospodin dává zchudnout, ale i zbohatnout,
ponižuje a povyšuje.
ze smetiště povyšuje chudáka,
aby ho posadil mezi knížaty
a obdařil ho stolcem slávy.
Evangelium: Mk 1,21b–28
Učil je jako ten, kdo má moc.
Slova svatého evangelia podle Marka.
V městě Kafarnau vstoupil Ježíš hned v sobotu do synagogy a učil. Žasli nad jeho učením, protože je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako učitelé Zákona.
V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Začal křičet: „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský! Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi: Svatý Boží!“ Ale Ježíš mu přísně rozkázal: „Mlč a vyjdi z něho!“ Nečistý duch posedlým zalomcoval a s velkým křikem z něho vyšel.
Všichni užasli a ptali se jeden druhého: „Co je to? Nové učení – a s takovou mocí! I nečistým duchům poroučí, a poslouchají ho!“ A pověst o něm se hned roznesla všude po celém galilejském kraji.