cyklus 1
1. čtení: Dan 6,12–28
Bůh poslal svého anděla, a ten uzavřel ústa lvů.
Čtení z knihy proroka Daniela.
Nejvyšší úředníci se shlukli a nalezli Daniela, jak se modlí a prosí svého Boha.
Pak přišli a řekli králi s odvoláním na zákaz: „Králi, nevydal jsi zákaz, že každý, kdo by v údobí třiceti dnů něco žádal od nějakého boha nebo člověka, a ne od tebe, králi, aby byl vhozen do lví jámy?“
Král odpověděl: „Tak je stanoveno podle médského a perského zákona a ten nelze zrušit.“
Nato oznámili králi: „Daniel z judských vyhnanců neměl ohled na tebe, králi, ani na zákaz, který jsi podepsal, a třikrát denně se modlí svou modlitbu.“ Když to král uslyšel, velmi se rozmrzel, snažil se Daniela zachránit a až do západu slunce se namáhal, jak by ho vysvobodil.
Proto se ti muži shlukli ke králi a řekli mu: „Věz, králi, že je médský a perský zákon: Žádný zákaz či ustanovení, které vydá král, nesmí se změnit.“ Král tedy poručil, aby přivedli Daniela a hodili ho do lví jámy.
Král však ještě řekl Danielovi: „Ať tě zachrání tvůj Bůh, kterého ctíš bez ustání!“ Pak byl přivalen kámen, položen na otvor jámy a král ji zapečetil pečetním prstenem svým i svých velmožů, aby se s Danielem nic nezměnilo.
Potom král odešel do svého paláce, ale strávil noc bez jídla, nechtěl, aby se přineslo něco z pokrmů, i spánek ho minul. Na úsvitě, jak se rozednilo, král vstal a chvatně odešel ke lví jámě. Když se přiblížil k jámě, bolestným hlasem volal Daniela. Zeptal se: „Danieli, služebníku živého Boha, mohl tě od lvů vysvobodit tvůj Bůh, kterého jsi bez ustání ctil?“
Tu Daniel promluvil na krále: „Králi, buď živ navěky! Můj Bůh poslal svého anděla a ten uzavřel ústa lvů, že mi neuškodili, neboť jsem byl před ním shledán nevinný; ale ani vůči tobě, králi, jsem nespáchal nic zlého.“ Tu se král velmi zaradoval a poručil Daniela vytáhnout z jámy. Když byl Daniel z jámy vytažen, nenašlo se na něm žádné zranění, neboť důvěřoval ve svého Boha. Pak poručil král, aby přivedli ty muže, kteří Daniela obžalovali, a hodili je do lví jámy s jejich syny i ženami. Nedopadli ani k podlaze jámy, a už se jich lvi zmocnili a rozdrtili všechny jejich kosti.
Potom král Dareios napsal: Všem národům, kmenům a jazykům, kteří přebývají po celé zemi: Ať se rozhojní váš pokoj! Vyhlašuje se ode mě rozkaz, aby se v celé mé královské říši všichni třásli a báli Danielova Boha,
neboť on je Bůh živý a zůstává na věky,
jeho království nebude zničeno, jeho moc nemá konec.
Zachraňuje a vysvobozuje, činí znamení a divy
na nebi i na zemi.
Daniela vysvobodil z moci lvů.
Dan 3,68.69.70.71.72.73.74
Roso a jíní, velebte Pána,
odp.: chvalte a oslavujte ho navěky.
Zimo a chlade, velebte Pána,
odp.: chvalte a oslavujte ho navěky.
Ledy a sněhy, velebte Pána,
odp.: chvalte a oslavujte ho navěky.
Noci a dni, velebte Pána,
odp.: chvalte a oslavujte ho navěky.
Světlo a temno, velebte Pána,
odp.: chvalte a oslavujte ho navěky.
Blesky a mraky, velebte Pána,
odp.: chvalte a oslavujte ho navěky.
odp.: chval a oslavuj ho navěky.
cyklus 2
1. čtení: Zj 18,1–2.21–23; 19,1–3.9a
Padl ten veliký Babylón!
Čtení z knihy Zjevení svatého apoštola Jana.
Já, Jan, viděl jsem anděla sestupovat z nebe; měl velikou moc a země byla ozářena jeho jasem.
Z plné síly zavolal: „Padl, padl ten veliký Babylón! Změnil se v obydlí démonů, v brloh kdejakého nečistého ducha, v brloh kdejakého nečistého a odporného ptáka.
Tu jeden silný anděl zvedl kámen podobný velkému žernovu a hodil ho do moře se slovy: „Se stejnou prudkostí bude svrženo velké město Babylón, že po něm nezůstane stopa. Hlas harfeníků, pěvců, pištců a trubačů se už v tobě neozve. Žádný mistr jakéhokoli řemesla se už v tobě neukáže. Klepání mlýna už v tobě nezazní. Světlo lampy už v tobě nezazáří. Hlas ženicha a nevěsty se už v tobě neuslyší. Neboť tvoji velkoobchodníci byli velmoži na zemi a tvými kouzly byly svedeny všechny národy.
Potom jsem uslyšel jakoby mocný hlas velkého zástupu v nebi:
„Aleluja!
Vítězství, sláva a moc našemu Bohu,
neboť jeho soudy jsou pravdivé a spravedlivé:
vykonal soud nad tou velkou nevěstkou, jež svým smilstvem kazila zemi, a pomstil krev svých služebníků, která lpěla na jejích rukou!“
Pak znovu opakovali: „Aleluja! Dým z něho stoupá na věčné věky!“
A dále mi řekl: „Zapiš to: Blaze těm, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině!“
Žl 100,2.3.4.5
Odp.: Blaze těm, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině.
Plesejte Hospodinu, všechny země,
služte Hospodinu s radostí,
vstupte před něho s jásotem!
Uznejte, že Hospodin je Bůh:
on nás učinil, a my mu náležíme,
jsme jeho lid a stádce jeho pastvy.
Vstupte do jeho bran s díkem,
do jeho nádvoří s chvalozpěvem,
slavte ho, žehnejte jeho jménu!
jeho milosrdenství je věčné,
po všechna pokolení trvá jeho věrnost.
Evangelium: Lk 21,20–28
Po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se čas pohanů nenaplní.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Ježíš řekl svým učedníkům:
„Až uvidíte Jeruzalém obklíčený vojskem, pak vězte, že je blízko jeho zpustošení. Tehdy ti, kdo budou v Judsku, ať utečou do hor; kdo budou v Jeruzalémě, ať z něho odejdou; kdo budou na venkově, ať do města nevcházejí, protože to jsou dny odplaty, kdy se naplní všechno, co je psáno.
Běda ženám, které budou v těch dnech těhotné nebo budou kojit! Přijde totiž velká pohroma na tuto zemi a Boží trest na tento lid: padnou ostřím meče, budou odváděni jako zajatci mezi všechny národy; po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se čas pohanů nenaplní.
Budou znamení na slunci, na měsíci i na hvězdách, na zemi úzkost národů, bezradných nad hukotem a příbojem moře; lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na celý svět, neboť hvězdný svět se zachvěje.
A tehdy lidé uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení.“