cyklus 1

1. čtení: Řím 6,12–18

Postavte se do služeb Bohu jako lidé, kteří byli mrtví, a ožili.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Hřích už dál nesmí vládnout ve vašem smrtelném těle tak, abyste poslouchali jeho žádosti! Ani své údy už nepropůjčujte hříchu, aby jich užíval jako nástroje k špatnosti. Ale postavte se do služeb Bohu jako lidé, kteří byli mrtví, a ožili. Své údy dejte Bohu jako nástroje ke konání spravedlnosti. Vždyť hřích už nebude mít nad vámi moc! Nejste přece pod Zákonem, ale pod milostí!
Co z toho plyne? Smíme snad hřešit, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Bůh uchovej! Což nevíte, že musíte jako otroci poslouchat toho, komu se k službám za otroky propůjčíte? Ať už hříchu – a to vede k smrti – anebo budete poslouchat Boha – a to vede ke spravedlnosti.
Ale díky Bohu! Byli jste sice otroky hříchu, ale pak jste ze srdce začali poslouchat životní pravidla křesťanské nauky, jak jste do nich byli uvedeni. Byli jste osvobozeni od hříchu a dali jste se do služeb spravedlnosti.

 



Žl 124,1–3.4–6.7–8

Odp.: Naše pomoc je ve jménu Hospodina.

Kdyby Hospodin nebyl s námi
– ať to vyzná Izrael –
kdyby Hospodin nebyl s námi,
když se na nás obořili lidé,
zaživa by nás pohltili,
když jejich hněv vzplál proti nám.

Voda by nás byla zatopila,
příval by se byl převalil přes nás,
přes nás by se převalily rozbouřené vody.
Veleben buď Hospodin, že nás nevydal
za kořist jejich zubům.

Naše duše vyvázla jako pták
z ptáčníkovy léčky;
léčka se přetrhla,
a my jsme volní.
Naše pomoc je ve jménu Hospodina,
který učinil nebe a zemi.

cyklus 2

1. čtení: Ef 3,2–12

Bylo oznámeno ono tajemství o Kristu, že totiž také pohané mají stejná dědická práva.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.

Bratři! Snad jste slyšeli, že Bůh mě pověřil pracovat pro vás na díle milosti. Ve zjevení mi totiž bylo oznámeno to tajemství, jak jsem o něm psal už krátce shora. Podle toho můžete při čtení poznat, že jsem obeznámen s oním tajemstvím o Kristu.
V dřívějších pokoleních to lidé nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno z osvícení Ducha jeho svatým apoštolům a kazatelům mluvícím pod vlivem vnuknutí: že totiž také pohané mají stejná dědická práva, že jsou údy téhož těla a že stejně i jim platí ona zaslíbení skrze Ježíše Krista, když uvěří kázání evangelia, jehož já jsem se stal služebníkem z daru Boží milosti, když se v tom jeho moc na mně tak účinně projevila.
Ačkoli já jsem méně než nejnepatrnější ze všech křesťanů, byla mi dána tato milost: zvěstovat pohanům nevystižitelné Kristovo bohatství a jasně ukázat všem, jak se uskutečňuje ono tajemné rozhodnutí. Od věků bylo skryté v Bohu, Stvořiteli všeho, nyní se však skrze církev ukázala přerozmanitá Boží moudrost knížatům a mocnostem v nebi. Tak od věčnosti určil, že to vykoná skrze našeho Pána Krista Ježíše. Protože jsme s ním spojeni, smíme s důvěrou a volně přistupovat k Bohu, když věříme v Krista.

 



Iz 12,2–3.4bcd.5–6

Odp.: S radostí budete vážit vodu z pramenů spásy.

Bůh je má spása!
Bez obavy mohu doufat.
Neboť Hospodin je má síla a chvála,
stal se mou spásou.
S radostí budete vážit vodu
z pramenů spásy.

Děkujte Hospodinu a vzývejte jeho jméno!
Hlásejte mezi národy jeho díla,
zvěstujte vznešenost jeho jména.

Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci,
ať je to známé po celé zemi!
Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu,
neboť velikým uprostřed vás je Svatý Izraele.

 

Evangelium: Lk 12,39–48

Kdo mnoho dostal, od toho se mnoho očekává.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Uvažte tohle: Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, nenechal by ho prokopat se do domu. I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.“
Petr se ho zeptal: „Pane, říkáš toto podobenství jenom nám, nebo všem?“
Pán řekl: „Kdo je tedy ten věrný a rozvážný správce, kterého pán ustanoví nad svým služebnictvem, aby jim dával včas příděl jídla? Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu najde, že to dělá! Opravdu, říkám vám: Ustanoví ho nad celým svým majetkem. Kdyby si však onen služebník pomyslil: ,Můj pán hned tak nepřijde‘, a začal tlouci čeledíny a děvečky, jíst, pít a opíjet se, přijde pán toho služebníka v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, ztrestá ho a odsoudí ho ke stejnému údělu s nevěřícími.
Služebník, který zná vůli svého pána, a přece nic podle jeho vůle nepřipraví a nezařídí, dostane mnoho ran. Ten však, kdo ji nezná, a udělá to, co zasluhuje bití, dostane jich méně. Kdo mnoho dostal, od toho se mnoho očekává, a komu se mnoho svěřilo, od toho se bude víc žádat.“