cyklus 1
1. čtení: Řím 1,1–7
Od Krista jsme dostali milost i apoštolské poslání,
abychom přivedli k ochotnému přijetí víry všecky národy.
Začátek listu svatého apoštola Pavla Římanům.
Pavel, služebník Krista Ježíše, povolaný za apoštola, určený k hlásání radostné zvěsti. Bůh ji už předem slíbil ústy svých proroků ve svatém Písmě o svém Synu. Ten pochází jako člověk z rodu Davidova, duchem svatosti se prokázal jako mocný Boží Syn tím, že vstal z mrtvých: Ježíš Kristus, náš Pán. Od něho jsme dostali milost i apoštolské poslání, abychom na oslavu jeho jména přivedli k ochotnému přijetí víry všecky národy. K nim patříte i vy, protože si vás Ježíš Kristus povolal.
Všem v Římě, které Bůh miluje a které povolal do stavu svatých: milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.
Žl 98,1.2–3ab.3cd–4
Odp.: Hospodin uvedl ve známost svou spásu.
Zpívejte Hospodinu píseň novou,
neboť učinil podivuhodné věci.
Vítězství je dílem jeho pravice,
jeho svatého ramene.
Hospodin uvedl ve známost svou spásu,
před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost.
Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost
Izraelovu domu.
spásu našeho Boha.
Jásejte Hospodinu, všechny země,
radujte se, plesejte a hrejte!
cyklus 2
1. čtení: Gal 4,22–24.26–27.31–5,1
Nejsme děti otrokyně, ale manželky svobodné.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům.
Bratři! Stojí v Písmu: ,Abrahám měl dva syny; jednoho z otrokyně, druhého z manželky svobodné.‘ Syn z otrokyně se narodil způsobem přirozeným, syn z manželky svobodné však na základě zaslíbení.
To v sobě tají ještě něco jiného: Ty dvě ženy představují dvě úmluvy; první z hory Sinaje – ta rodí k otroctví: to je Hagar. Jeruzalém, pocházející shora, je však svobodný – a to je naše matka. Je totiž psáno:
,Raduj se neplodná, kterás nerodila,
v jásot propukni ty, kterás nepoznala porodní bolesti.
Neboť mnoho dětí bude mít žena opuštěná,
více než ta, která má muže.‘
Proto, bratři, nejsme dětmi otrokyně, ale manželky svobodné.
To je ta svoboda, ke které nás osvobodil Kristus. Buďte v tom tedy pevní a nenechte se zase zapřáhnout do toho otrockého chomoutu.
Žl 113,1–2.3–4.5a+6–7
Odp.: Buď velebeno Hospodinovo jméno nyní i navěky!
Chvalte, Hospodinovi služebníci,
chvalte jméno Hospodinovo!
Buď velebeno Hospodinovo jméno
nyní i navěky!
Od východu slunce až na jeho západ
buď chváleno Hospodinovo jméno!
Povznesen je Hospodin nade všechny národy,
nad nebesa jeho sláva.
který shlíží dolů na nebe i na zem?
Slabého zdvihá z prachu,
ze smetiště povyšuje chudého.
Evangelium: Lk 11,29–32
Tomuto pokolení nebude dáno jiné znamení než znamení Jonášovo.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Když se u Ježíše shromažďovaly zástupy, začal mluvit: „Toto pokolení je pokolení zlé. Hledá znamení, ale jiné znamení mu dáno nebude než znamení Jonášovo. Jako Jonáš byl znamením pro Ninivany, tak bude i Syn člověka znamením pro toto pokolení.
Královna jihu povstane na soudu proti mužům tohoto pokolení a odsoudí je, protože přišla až z daleké země, aby slyšela Šalomounovu moudrost, a zde je přece někdo víc než Šalomoun.
Ninivští mužové povstanou na soudu proti tomuto pokolení a odsoudí ho, protože se na základě Jonášova kázání obrátili, a zde je přece někdo víc než Jonáš.“