cyklus 1

1. čtení: Jl 1,13–15; 2,1–2

Den Hospodinův, den temnoty a mlhy.

Čtení z knihy proroka Joela.

Oblékněte si smuteční roucha a plačte, kněží,
naříkejte, služebníci oltáře,
vstupte do chrámu a nocujte v žínicích,
služebníci mého Boha,
z domu vašeho Boha totiž zmizel
obětní dar i úlitba.
Nařiďte půst, svolejte shromáždění,
přiveďte starce, všechny obyvatele země
do domu Hospodina, vašeho Boha,
a volejte k Hospodinu:
„Běda tomuto dni!
Blízko je totiž Hospodinův den,
přichází jako zkáza od Všemocného.“
Na Siónu zatrubte na polnici,
křičte na poplach na mé svaté hoře,
ať se třesou všichni obyvatelé země,
neboť Hospodinův den přichází,
už je blízko!
Je to den temnoty a mlhy,
den mraků a bouře.
Jako se jitřenka rozprostírá na horách,
tak přichází lid mnohý a mocný,
jakého nebylo od věků
a ani podobného po něm nebude
po léta všech věků.

 



Žl 9,2–3.6+16.8–9

Odp.: Podle práva bude Hospodin soudit svět.

Hospodine, chci tě oslavovat z celého svého srdce,
chci vyprávět o všech tvých podivuhodných skutcích.
V tobě se chci radovat a jásat,
opěvovat jméno tvé, Svrchovaný.

Obořil ses na pohany, bezbožníka jsi potřel,
navždy jsi vyhladil jejich jméno.
Pohané zapadli do jámy, kterou vykopali,
noha jim uvázla v léčce, kterou nastražili.

Hospodin však trůní věčně,
stolec svůj postavil k soudu.
Podle práva bude svět soudit,
podle spravedlnosti vyřkne rozsudek nad národy.

cyklus 2

1. čtení: Gal 3,7–14

Kdo jednají na základě víry, docházejí požehnání s Abrahámem, který uvěřil.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům.

Bratři!
Dobře rozumějte: ti, kdo jednají na základě víry, to jsou pravé Abrahámovy děti. Písmo totiž už předvídalo, že Bůh uzná pohany za spravedlivé, když uvěří, a proto už předem Abrahámovi ohlásilo radostnou zvěst: ,Skrze tebe dojdou požehnání všecky národy.‘ Proto ti, kdo jednají na základě víry, docházejí požehnání s Abrahámem, který uvěřil.
Ti však, kdo se opírají o skutky Zákona, jsou všichni pod kletbou. Stojí přece v Písmu: ,Proklet je každý, kdo vytrvale neplní všechno, co je psáno v knize Zákona.‘
Je tedy zřejmé, že ze Zákona nebývá od Boha nikdo ospravedlněn, protože ,spravedlivý bude žít z víry‘. Zákon však nemá na zřeteli víru, ale tam platí: ,Kdo ty předpisy bude plnit, najde v nich život.‘
Kristus nás vykoupil z té kletby Zákona tím, že ono prokletí vzal na sebe za nás. Stojí totiž v Písmu: ,Proklet je každý, kdo visí na dřevě.‘ Tak se pohanům dostává skrze Ježíše Krista požehnání, které bylo slíbeno Abrahámovi, a my vírou dostáváme ten slíbený dar: Ducha svatého.



Žl 111,1–2.3–4.5–6

Odp.: Hospodin bude neustále pamatovat na svou smlouvu.

Oslavím Hospodina celým srdcem
ve sboru spravedlivých i ve shromáždění.
Veliká jsou Hospodinova díla,
ať o nich uvažují všichni, kteří je milují.

Velebnost a vznešenost je jeho dílo,
a jeho spravedlnost zůstává navěky.
Památku ustanovil na své divy,
Hospodin je milosrdný a dobrotivý.

Dal pokrm těm, kdo se ho bojí,
neustále bude pamatovat na svou smlouvu.
Své mocné činy ukázal svému lidu,
když jim dal majetek pohanů.

 

Evangelium: Lk 11,15–26

Jestliže vyháním zlé duchy prstem Božím, pak už k vám přišlo Boží království.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Když Ježíš vyháněl zlého ducha z němého člověka, někteří ze zástupu řekli: „Vyhání zlé duchy s pomocí Belzebuba, vládce zlých duchů!“ Jiní ho pokoušeli a žádali od něho znamení z nebe.
On však znal jejich myšlenky, a proto jim řekl: „Každé království proti sobě rozdvojené zpustne a dům na dům padne. Je-li tedy i satan v sobě rozdvojen, jak obstojí jeho království? Říkáte totiž, že vyháním zlé duchy s pomocí Belzebuba. Jestliže já vyháním zlé duchy s pomocí Belzebuba, s čí pomocí je vyhánějí vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci. Jestliže však vyháním zlé duchy prstem Božím, pak už k vám přišlo Boží království. Dokud ozbrojený silák hlídá svůj dvůr, jeho majetek je v bezpečí. Přepadne-li ho však někdo silnější a přemůže ho, vezme mu jeho zbraně, na které spoléhal, a jeho kořist rozdá.
Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje!
Když nečistý duch vyjde z člověka, potuluje se po pustinách a hledá odpočinutí. Když nenajde, řekne si: ,Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘ Přijde a nalezne ho vyčištěný a vyzdobený. Tu jde, přibere si sedm jiných duchů, horších, než je sám, a vejdou a usadí se tam. Konce toho člověka jsou horší než začátky.“