cyklus 1
1. čtení: Neh 2,1–8
Jestliže to král uzná za vhodné,
propusť mě do města mých otců, abych ho znovu vystavěl.
Čtení z knihy Nehemiášovy.
V měsíci nisanu ve dvacátém roce vlády Artaxerxovy, když jsem byl pověřen službou u vína, vzal jsem víno a podal ho králi. Nikdy jsem před ním nebýval ztrápený.
Tu mi král řekl: „Proč vypadáš tak ztrápeně? Vždyť nejsi nemocný! Bezpochyby se něčím trápíš.“
Velmi jsem se ulekl a řekl jsem králi: „Ať žije král navěky! Jak bych neměl vypadat ztrápeně, když město, kde jsou hroby mých otců, leží v troskách a jeho brány jsou zničeny ohněm?“
Král se zeptal: „Co si tedy přeješ?“
Pomodlil jsem se k Bohu nebes a odpověděl jsem králi: „Jestliže to král uzná za vhodné a jestliže tvůj služebník došel tvého zalíbení, propusť mě do Judska, do města, kde jsou hroby mých otců, abych ho znovu vystavěl.“
Král, vedle něhož seděla královna, se mě otázal: „Jak dlouho potrvá tvá cesta a kdy se vrátíš?“ Jakmile jsem udal určitý čas, králi se zalíbilo mě propustit.
Řekl jsem tedy králi: „Jestliže to král uzná za vhodné, ať jsou mi dány doporučující listy pro místodržitele provincií za Eufratem, aby mi poskytli doprovod, dokud nepřijdu do Judska, a také list pro správce královských lesů Asafa, aby mi dodal dříví na trámy k branám tvrze při chrámu, na městské hradby i na dům, kde budu bydlet.“ Král mi je dal, neboť dobrotivá ruka mého Boha byla nade mnou.
Žl 137,1–2.3.4–5.6
Odp.: Vyslyš nás, Pane, a vysvoboď nás!
U babylónských řek, tam jsme sedali a plakali,
když jsme vzpomínali na Sión.
Na vrby toho kraje isme zavěsili své citery.
Neboť tam od nás žádali písně, kdo nás odvlekli,
kdo nás sužovali, od nás žádali, abychom se radovali:
„Zpívejte nám ze siónských písní!“
Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň
v cizí zemi?
Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme,
ať mi zchromne pravice!
když na tebe nevzpomenu,
když nedám přednost Jeruzalému
před každou svou radostí.
cyklus 2
1. čtení: Job 9,1–12.14–16
V čem by mohl mít člověk u Boha pravdu?
Čtení z knihy Job.
Job se ujal slova a řekl svým přátelům:
„Dobře vím, že je tomu tak:
V čem by mohl mít člověk u Boha pravdu?
I kdyby se chtěl s ním hádat,
ani slova mu nemůže odpovědět.
Bůh je moudrý myslí a mohutný silou.
Kdo mu vzdoroval a zůstal bez pohromy?
Aniž to kdo pozoruje, přenáší hory
a převrací je ve svém hněvu.
Vychyluje zemi z jejího místa,
že se její sloupy otřásají.
Poroučí slunci, a ono nevyjde,
pod pečetí zavírá hvězdy, aby nesvítily.
Sám nebesa roztahuje,
kráčí po hladině moře.
Tvoří Hyjády a Orióna,
Plejády a skrytá souhvězdí jihu.
Tvoří velkolepé a neprobadatelné věci,
divy, které nelze sečíst.
Když přichází ke mně, nevidím ho,
když odchází, nevnímám ho.
Když bere, kdo by mu chtěl bránit,
kdo mu smí říci: ,Co to děláš?‘
Jak bych se mohl já s ním dohovořit,
najít proti němu slova?
I kdybych byl spravedlivý, nedostanu odpověď,
na milost bych čekal u svého soupeře.
I kdybych volal a on se ozval,
nevěřil bych, že vyslyší můj hlas.“
Žl 88,10bc–11.12–13.14–15
Odp.: Kéž pronikne k tobě má modlitba, Hospodine!
Denně k tobě, Hospodine, volám,
k tobě vztahuji své ruce.
Děláš snad zázraky pro mrtvé,
či vstanou lidské stíny a budou tě chválit?
Což se dá v hrobě vyprávět o tvé dobrotě,
o tvé věrnosti v příbytku mrtvých?
Lze poznat tvé divy v temnotách,
tvou milost v kraji zapomnění?
má modlitba ti přichází vstříc hned ráno.
Proč mě odmítáš, Hospodine,
a přede mnou skrýváš svou tvář?
Evangelium: Lk 9,57–62
Půjdu za tebou všude, kam půjdeš.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Když Ježíš a jeho učedníci šli do Jeruzaléma, cestou mu někdo řekl: „Půjdu za tebou všude, kam půjdeš.“
Ježíš mu však odpověděl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu položil.“
Jiného zase vybídl: „Pojď za mnou!“ On však řekl: „Pane, dovol mi, abych napřed šel pochovat svého otce.“
Odpověděl mu: „Nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a zvěstuj Boží království!“
A ještě jiný řekl: „Půjdu za tebou, Pane, jen mi dovol, abych se napřed rozloučil doma s rodinou.“
Ježíš mu však odpověděl: „Žádný, kdo položil ruku na pluh a ohlíží se za sebe, není způsobilý pro Boží království.“