cyklus 1

1. čtení: Zach 8,20–23

Přijdou mnohé národy, aby hledaly Hospodina v Jeruzalémě.

Čtení z knihy proroka Zachariáše.

Tak praví Hospodin zástupů: Ještě přijdou národy a obyvatelé mnohých měst, přijdou obyvatelé jednoho města k obyvatelům města druhého a řeknou: „Pojďme usmířit Hospodina, pojďme hledat Hospodina zástupů! Já půjdu také.“ Přijdou mnohé národy, mocné kmeny, aby hledaly Hospodina zástupů v Jeruzalémě a usmířily ho.
Tak praví Hospodin zástupů: V těch dnech deset lidí ze všech pohanských jazyků uchopí lem šatu jednoho Judovce a řeknou: „Chceme jít s vámi, neboť jsme slyšeli, že s vámi je Bůh.“

 



Žl 87,1–3.4–5.6–7

Odp.: Bůh je s námi.

Hospodin miluje, co založil na svatých horách,
miluje brány Siónu nad všechna Jakubova sídla.
Slavné věci se o tobě vypravují, město Boží!

Připočtu Rahab i Bábel mezi své ctitele,
ba i Filištínsko, Tyrus s Etiopií;
i ti se tam narodili.
O Siónu se řekne: „Jeden jako druhý se v něm narodil,
sám Svrchovaný mu dal pevný základ.“

Hospodin zapíše do knihy národů:
„Tito se tam narodili.“
Při tanci budou zpívat:
„Všechna zřídla mé spásy jsou v tobě.“

cyklus 2

1. čtení: Job 3,1–3.11–17.20–23

Proč soužení dostávají světlo?

Čtení z knihy Job.

Job otevřel svá ústa a proklel svůj den.
Job se ujal slova a řekl:
„Zhynout měl den, kdy jsem se narodil,
a noc, která řekla: ,Počat je chlapec.‘
Proč jsem nezemřel při východu z lůna,
nevyšel z života, abych hned zhynul?
Proč mně kolena vyšla v ústrety,
proč prsy, aby mě kojily?
Neboť nyní bych ležel v pokoji,
spal bych a odpočíval s králi a rádci světa,
kteří stavějí pro sebe hrobky,
anebo s velmoži, kteří oplývají zlatem,
stříbrem plní své domy.
Nebo bych zmizel jako zahrabaný plod,
jako nemluvňata, která nespatřila světlo,
tam, kde přestává zuření zločinců,
kde odpočívají ti, jimž ochably síly.
Proč soužení dostávají světlo,
a život ti, kdo mají zármutek v nitru,
kdo touží po smrti, a ona nepřichází?
Raději než poklady by ji vyhrabat chtěli,
radovali by se až k jásotu,
plesali by, kdyby nalezli hrob.
To se stává muži, před nímž je skryto, co má dělat,
kterého Bůh uzavřel ze všech stran.“

 



Žl 88,2–3.4–5.6.7–8

Odp.: Kéž pronikne k tobě má modlitba, Hospodine!

Hospodine, můj Bože, volám ve dne,
hořekuji před tebou v noci.
Kéž pronikne k tobě má modlitba,
nakloň svůj sluch k mému volání!

Neboť bědami je nasycena má duše
a můj život se blíží podsvětí.
Počítají mě k těm, kdo klesli do hrobu,
jsem jako člověk bez pomoci.

Mezi mrtvými je moje lože,
mezi zabitými, kteří leží v hrobě;
na ty už nevzpomínáš,
jsou vyloučeni z tvé péče.

Položils mě do hluboké jámy,
do temnot a do propastí.
Doléhá na mě tvůj hněv,
všechny své přívaly jsi na mě vylil.

 

Evangelium: Lk 9,51–56

Pevně se rozhodl jít do Jeruzaléma.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Když se přibližovala doba, kdy Ježíš měl být vzat vzhůru, pevně se rozhodl jít do Jeruzaléma. Poslal před sebou posly a ti cestou přišli do jedné samařské vesnice, aby tam připravili nocleh. Ale Samaritáni ho nepřijali, protože měl namířeno do Jeruzaléma.
Když to viděli učedníci Jakub a Jan, řekli: „Pane, chceš, abychom svolali z nebe oheň, aby je zahubil?“
On se však obrátil a přísně je pokáral. Pak šli do jiné vesnice.