cyklus 1
1. čtení: Sd 6,11–24a
Gedeone, ty vysvobodíš Izraele; já tě posílám.
Čtení z knihy Soudců.
Hospodinův anděl přišel a sedl si v Ofře pod terebint, který patřil Abiezrovci Joašovi. Jeho syn Gedeon vyklepával holí v lisu pšenici, aby ji schoval před Midjanity. Hospodinův anděl se mu zjevil a řekl mu: „Hospodin s tebou, statečný hrdino!“
Gedeon mu odpověděl: „Promiň, pane. Jestliže je Hospodin s námi, proč nás to všechno stihlo? Kde jsou všecky jeho zázraky, o nichž nám vyprávěli naši otcové, když říkali: ,Nevyvedl nás Hospodin z Egypta?‘ Ale nyní nás Hospodin zavrhl a vydal do moci Midjanitů.“
Hospodin se k němu obrátil a řekl: „Jdi v této své síle! Ty vysvobodíš Izraele z moci Midjanitů. Já tě posílám!“
On namítl: „Promiň, Pane, jak mám vysvobodit Izraele? Hle, můj rod je nejslabší v Manassesovi a já jsem nejnepatrnější v domě svého otce!“
Hospodin mu řekl: „Budu s tebou a ty pobiješ Midjanity, jako by to byl jeden muž.“ Gedeon mu odpověděl: „Jestliže jsem nalezl milost v tvých očích, dej mi znamení, že jsi to ty, kdo se mnou mluvíš. Nevzdaluj se odtud, dokud se k tobě nevrátím. Přinesu ti dar a položím ho před tebe.“ Souhlasil: „Zůstanu až do tvého návratu.“
Gedeon odešel a připravil kůzle a nekvašené chleby z míry mouky. Maso dal do košíku, polévku nalil do hrnce a přinesl to vše k němu pod terebint a podal mu to. Anděl Boží mu poručil: „Vezmi maso a nekvašené chleby a polož na tuto skálu. Polévku vylej!“ On tak učinil. Hospodinův anděl se dotkl masa a nekvašených chlebů koncem napřažené hole, kterou měl v ruce. Ze skály vyšlehl oheň a strávil maso i nekvašené chleby. Hospodinův anděl mu pak zmizel z očí.
Tu Gedeon viděl, že to byl Hospodinův anděl, a zvolal: „Běda mi, Pane, Hospodine, vždyť jsem viděl Hospodinova anděla tváří v tvář!“ Hospodin mu řekl: „Pokoj tobě! Neboj se, nezemřeš!“ Gedeon tam vystavěl Hospodinu oltář a dal mu jméno: Hospodin je pokoj.
Žl 85,9.11–12.13–14
Odp.: Hospodin mluví k svému lidu o pokoji.
Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh:
jistě mluví o pokoji
pro svůj lid a pro své svaté
a pro ty, kdo se k němu obracejí srdcem.
Milosrdenství a věrnost se potkají,
políbí se spravedlnost a pokoj.
Věrnost vypučí ze země,
spravedlnost shlédne z nebe.
Hospodin též popřeje dobro
a naše země vydá plody.
Spravedlnost ho bude předcházet
a spása mu půjde v patách.
cyklus 2
1. čtení: Ez 28,1–10
Přestože jsi člověk, a žádný bůh, pokládal ses za Boha.
Čtení z knihy proroka Ezechiela.
Hospodin mě oslovil: „Synu člověka, řekni tyrskému vladaři: Tak praví Pán, Hospodin: Tvé srdce zpyšnělo a říká: ,Jsem bůh, na božím trůnu bydlím uprostřed moře.‘ Přestože jsi člověk, a žádný bůh, pokládal ses za Boha. Hle, jsi moudřejší než Danel; nic tajného není před tebou skryto. Svou moudrostí a chytrostí sis zjednal bohatství; zlato a stříbro jsi shromáždil do svých pokladnic. Svou velikou moudrostí, svým obchodem jsi rozmnožil své bohatství, pro ně zpyšnělo tvé srdce.
Proto tak praví Pán, Hospodin: Poněvadž se pokládáš za Boha, hle – přivedu na tebe cizince, nejsurovější z národů, vytáhnou meč na tvoji bezpečnost, moudrost, znesvětí tvé povýšené chování. Svrhnou tě do propasti, skončíš ukrutnou smrtí těch, kdo byli zabiti v hlubině moří. Či řekneš před svými vrahy: ,Jsem bůh‘? Jsi člověk, a žádný bůh, v moci těch, kdo tě zabijí. Rukou cizinců zemřeš smrtí neobřezanců, neboť já jsem tak řekl“ – praví Pán, Hospodin.
Dt 32,26–27ab.27cd–28.30.35cd–36ab
Odp.: Já usmrcuji a já oživuji.
Řekl jsem: „Jako prach bych je rozprášil,
památku na ně bych vyhladil mezi lidmi,
kdybych se nebál drzosti nepřátel,
kdyby mnou nezhrdali jejich protivníci.
Ať neříkají: Naše moc zvítězila,
nebyl to Hospodin, který učinil to všechno!
Vždyť je to lid zbavený rozumu,
není prozíravý.
Jak by mohl jeden pronásledovat tisíc,
jak by mohli dva zahnat deset tisíc,
kdyby je neprodala jejich Skála
a Hospodin je neopustil?
rychle přijde osud jim stanovený,
neboť Hospodin se ujme práva svého lidu,
smiluje se nad svými služebníky.
Evangelium: Mt 19,23–30
Spíš projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, pravím vám: Bohatý jen těžko vejde do nebeského království. Znovu vám říkám: Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království.“
Když to učedníci uslyšeli, velmi užasli a řekli: „Kdo tedy může být spasen?“
Ježíš na ně pohlédl a řekl jim: „U lidí je to nemožné, u Boha však je možné všechno.“
Nato mu řekl Petr: „My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou. Co tedy budeme mít?“
Ježíš jim odpověděl: „Amen, pravím vám: Až Syn člověka zasedne na svůj slavný trůn při obnovení světa, usednete také vy, kteří jste mě následovali, na dvanáct trůnů jako soudci dvanácti izraelských kmenů. A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně, dostane stokrát víc a za podíl bude mít život věčný.
A tak mnozí první budou posledními a poslední prvními.“