cyklus 1
1. čtení: Lv 25,1.8–17
V milostivém létě se každý vrátí ke svému pozemkovému majetku.
Čtení z třetí knihy Mojžíšovy.
Hospodin řekl Mojžíšovi na hoře Sinaji:
„Počítej si sedm ročních týdnů, sedmkrát sedm let, takže to bude doba sedmi ročních týdnů, čtyřicet devět let. V sedmém měsíci, desátého dne měsíce, dáš zatroubit fanfáry na roh. V den smíření dáte zatroubit na roh v celé vaší zemi. Tento padesátý rok prohlásíte svatým a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům. Bude to pro vás milostivé léto. Vrátíte se každý ke svému pozemkovému majetku, každý se vrátí ke svému rodu. Tento padesátý rok bude pro vás milostivé léto, nebudete sít, a co samo vyrostlo, nebudete žnout, nebudete sbírat hrozny z neořezaných vinic. Bude to milostivé léto, bude pro vás posvátné. Budete jíst z polí, co se urodí.
V tomto milostivém létě se každý vrátí ke svému pozemkovému majetku. Jestliže něco prodáte svému krajanu nebo od něho něco získáte, neutiskujte se! Od svého krajana budeš kupovat podle počtu let po milostivém létě a on ti prodá podle počtu let sklizní. Jestliže to bude mnoho let, dáš větší kupní cenu, bude-li to málo let, dáš menší kupní cenu; on ti prodá podle počtu sklizní.
Neutiskujte se navzájem! Boj se svého Boha, neboť já jsem Hospodin, váš Bůh!“
Žl 67,2–3.5.7–8
Odp.: Ať tě, Bože, velebí národy, ať tě velebí kdekterý národ!
Bože, buď milostiv a žehnej nám,
ukaž nám svou jasnou tvář,
kéž se pozná na zemi, jak jednáš,
kéž poznají všechny národy, jak zachraňuješ.
Nechť se lidé radují a jásají,
že soudíš národy spravedlivě
a lidi na zemi řídíš.
Země vydala svou úrodu,
Bůh, náš Bůh, nám požehnal.
Kéž nám Bůh žehná,
ať ho ctí všechny končiny země!
cyklus 2
1. čtení: Jer 26,11–16.24
Mne k vám opravdu poslal Hospodin, abych mluvil do vašich uší všechna tato slova.
Čtení z knihy proroka Jeremiáše.
Kněží a proroci pravili nejvyšším úředníkům a všemu lidu: „Tento muž zasluhuje, aby byl odsouzen na smrt, neboť prorokoval proti tomuto městu, jak jste slyšeli na vlastní uši.“
Jeremiáš řekl úředníkům a všemu lidu: „Hospodin mě poslal, abych prorokoval proti tomuto domu a proti tomuto městu všecka slova, která jste slyšeli. Proto nyní napravte své mravy, své skutky a poslouchejte hlas Hospodina, vašeho Boha, a Hospodinovi bude líto seslat neštěstí, kterým vám hrozil. Já sám jsem ve vašich rukou; naložte se mnou, jak za dobré a za správné uznáváte; vězte však, že zabijete-li mě, nevinnou krví zatížíte sami sebe, toto město i jeho obyvatelstvo, neboť mne k vám opravdu poslal Hospodin, abych mluvil do vašich uší všechna tato slova.“
Tu řekli úředníci a všechen lid kněžím a prorokům: „Tento muž nezasluhuje, aby byl odsouzen na smrt, protože k nám mluvil ve jménu Hospodina, našeho Boha.“
Achikam, syn Šafanův, chránil Jeremiáše, aby nebyl vydán do rukou lidu k zabití.
Žl 69,15–16.30–31.33–34
Odp.: Vyslyš mě, Bože, v čas milosti!
Vyprosť mě z bahna, abych neutonul,
vysvoboď mě od těch, kteří mě nenávidí,
vytáhni mě z hluboké vody!
Ať mě nezaplaví vodní příboj,
ať mě nepohltí hlubina,
ať propast nade mnou nezavře jícen!
Já jsem ubohý a plný bolesti,
ať mě ochrání, Bože, tvá pomoc.
Písní budu slavit Boží jméno,
velebit je budu zpěvem chvály.
Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se;
pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha!
Neboť Hospodin slyší chudáky,
nepohrdá svými vězni.
Evangelium: Mt 14,1–12
Herodes dal Jana stít; Janovi učedníci šli a oznámili to Ježíšovi.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
V ten čas údělný kníže Herodes slyšel vypravovat o Ježíšovi a řekl svým dvořanům: „To je Jan Křtitel! Byl vzkříšen z mrtvých, a proto v něm působí zázračné síly.“
Herodes dal totiž Jana zatknout, spoutat a zavřít do vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, neboť Jan mu vytýkal: „Není ti dovoleno, abys ji měl za ženu!“ Nejraději by ho připravil o život, ale bál se lidu, protože ho pokládali za proroka.
Když se však slavily Herodovy narozeniny, tančila dcera té Herodiady před hosty. Herodovi se tak zalíbila, že jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá. Ona z návodu své matky řekla: „Dej mně hned na míse hlavu Jana Křtitele.“ Král se zarmoutil, ale pro přísahu a kvůli hostům nařídil, aby jí vyhověli, a dal Jana ve vězení stít. Jeho hlava byla přinesena na míse a dána dívce a ta ji donesla své matce.
Potom přišli jeho učedníci, vzali tělo a pohřbili ho. Pak šli a oznámili to Ježíšovi.