cyklus 1

1. čtení: Ex 32,15–24.30–34

Tento lid se dopustil velikého hříchu, udělali si ze zlata boha.

Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.

Mojžíš sestupoval z hory, v rukou dvě desky svědectví, desky psané po obou stranách, na jedné i na druhé straně. A ty desky byly dílo Boží, a to písmo bylo písmo Boží, vyryté na deskách. Tu Jozue slyšel, jak lid hlučí, a řekl Mojžíšovi: „V táboře je válečný ryk.“ Ale on odpověděl: „To nejsou zpěvy vítězů, to nejsou žalozpěvy poražených, já slyším zpěvy dvou sborů.“
Když se Mojžíš přiblížil k táboru a uviděl tele i tance, vzplanul hněvem, odhodil desky z rukou a pod tou horou je roztřískal. Potom vzal tele, které udělali, a spálil ho v ohni, rozemlel na prach, nasypal na vodu a dal pít synům Izraele.
Arónovi Mojžíš řekl: „Co ti udělal tento lid, žes na něj uvalil tak veliký hřích?“ Árón odpověděl: „Ať můj pán neplane tolik hněvem! Ty víš, že tento lid je nakloněný ke zlému. Řekli mi: ,Udělej nám Boha, který by šel před námi, neboť nevíme, co se stalo s tím Mojžíšem, s tím člověkem, který nás vyvedl z egyptské země.‘ Řekl jsem jim: ,Kdo má zlato, ať se ho zbaví a donese mně!‘ Já jsem to hodil do ohně a vyšlo toto tele.“
Když nastal příští den, řekl Mojžíš lidu: „Dopustili jste se velikého hříchu. Nyní ale vystoupím k Hospodinu, snad ho usmířím za váš hřích.“ Mojžíš se vrátil k Hospodinu a řekl: „Ach, tento lid se dopustil velikého hříchu, udělali si ze zlata boha. Můžeš ještě smazat jejich hřích? Jestliže ne, vymaž mě ze své knihy, kterou píšeš!“
Hospodin řekl Mojžíšovi: „Toho, kdo hřešil proti mně, vymažu ze své knihy. Nyní však jdi a veď ten lid, kam jsem ti řekl. Hle, půjde před tebou můj anděl. A až přijde den trestu, potrestám je za jejich hřích!“

 



Žl 106,19–20.21–22.23

Odp.: Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý.

Zhotovili si tele u Chorebu
a klaněli se modle ulité z kovu.
Zaměnili tak svoji Slávu
za sochu býka, který požírá trávu.

Zapomněli na Boha, který je zachránil,
který v Egyptě vykonal divy,
zázraky v Chámově zemi,
úžasné skutky u Rudého moře.

Rozhodl se, že je zničí,
kdyby se Mojžíš, jeho vyvolený, u něho nepřimlouval,
aby odvrátil hněv, jímž je chtěl zhubit.

cyklus 2

1. čtení: Jer 13,1–11

Lid bude jako tento pás, který se k ničemu nehodí.

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.

Tak mi pravil Hospodin: „Jdi a kup si lněný pás, uvaž si ho kolem beder, ale do vody ho nedávej!“ Koupil jsem si tedy pás podle Hospodinova slova a uvázal jsem si ho kolem beder.
Hospodin mě oslovil podruhé takto: „Vezmi pás, který sis koupil a máš okolo beder, vstaň, jdi k Eufratu a ukryj ho tam do skalní díry.“ Odešel jsem tedy a ukryl jsem ho u Eufratu, jak mi přikázal Hospodin.
Po mnohých dnech mi Hospodin řekl: „Vstaň, jdi k Eufratu a vezmi odtud pás, který jsem ti přikázal tam ukrýt!“ I odešel jsem k Eufratu, kopal jsem a vzal jsem pás z místa, kde jsem ho ukryl, avšak ten pás byl shnilý, takže nebyl k potřebě.
Pak mě Hospodin oslovil: „Toto praví Hospodin: ,Tak shnije Judova pýcha a veliká pýcha Jeruzaléma; tento zlý lid, který nechce poslouchat má slova a chodí v zatvrzelosti svého srdce, který odešel za cizími bohy, aby jim sloužil a klaněl se jim, bude jako tento pás, který se k ničemu nehodí. Neboť jako se přivazuje pás k bedrům muže, tak jsem k sobě připoutal celý Izraelův i Judův dům – praví Hospodin – aby byli mým lidem, jménem, chválou a slávou, ale neposlechli.‘“

 



Dt 32,18–19.20.21

Odp.: Opustil jsi Boha, který tě zplodil.

Na Skálu, která tě zrodila, jsi zapomněl,
opustil jsi Boha, který tě zplodil.
Hospodin to viděl a zavrhl je,
rozhněval se na své syny a dcery.

Pravil: Skryji před nimi svou tvář,
uvidím, co se s nimi stane,
neboť je to zvrácené pokolení,
synové, jimž nelze věřit.

Popudili mě k žárlivosti kvůli tomu, kdo není Bůh,
rozhněvali mě svými modlami.
Nuže, já je popudím k žárlivosti kvůli tomu, kdo není národ,
kvůli pošetilému lidu je rozhněvám



Evangelium: Mt 13,31–35

Hořčičné zrno vyroste a stane se z něho keř, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš předložil zástupům další podobenství: „Nebeské království je jako hořčičné zrno, které člověk vzal a zasel na svém poli. Je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je větší než ostatní zahradní rostliny a stane se z něho keř, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích.“
Pověděl jim jiné podobenství: „Nebeské království je jako kvas, který vzala žena a zadělala ho do tří měřic mouky, až se všechno prokvasilo.“
To všechno mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích a bez podobenství k nim vůbec nemluvil. Tak se mělo naplnit, co řekl prorok: ,Otevřu ústa v podobenstvích, vypovím, co bylo skryté od založení světa.‘