cyklus 1

1. čtení: Ex 3,13–20

Já jsem, který jsem! Ten, který jest, posílá mě k vám.

Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.

Mojžíš pravil Bohu: „Hle, já přijdu k synům Izraele a řeknu jim: ,Posílá mě k vám Bůh vašich otců.‘ Když se zeptají: ,Jaké je jeho jméno?‘ – co jim mám říci?“ Bůh pravil Mojžíšovi: „Já jsem, který jsem!“ A dodal: „Tak řekneš synům Izraele: ,Ten, který jest‘, posílá mě k vám.“
A ještě pravil Bůh Mojžíšovi: „Tak řekneš synům Izraele: ,Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův, posílá mě k vám!‘ To je moje jméno na věky, to je můj název po všechna pokolení.
Jdi a shromáždi přední muže Izraele a řekni jim: ,Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahámův, Izákův a Jakubův se mi zjevil a řekl: Stále myslím na vás a na to, co se s vámi stalo v Egyptě. Rozhodl jsem se, že vás vyvedu z trápení Egypťanů do země Kananejců, Chetitů, Amoritů, Perizitů, Chivitů a Jebuzitů, do země oplývající mlékem a medem.‘ Uposlechnou tvých slov a ty půjdeš s předními muži Izraele k egyptskému králi a řeknete mu:
,Hospodin, Bůh Hebrejů, se nám zjevil. Dovol nám jít do pouště cestu tří dnů, abychom obětovali Hospodinu, našemu Bohu.‘
Já vím, že egyptský král vám nedovolí jít, leda přinucen silnou rukou. Vztáhnu svou ruku a budu bít Egypt všemi svými zázraky, které v něm způsobím, a potom vás propustí.“

 



Žl 105,1+5.8–9.24–25.26–27

Odp.: Hospodin pamatuje věčně na svoji smlouvu.

Oslavujte Hospodina, vzývejte jeho jméno,
hlásejte mezi národy jeho díla.
Pamatujte na divy, které učinil,
na jeho zázraky a rozsudky jeho úst.

Pamatuje věčně na svoji smlouvu,
na slib, který ustanovil pro tisíc pokolení,
na smlouvu, kterou sjednal s Abrahámem,
na svou přísahu Izákovi.

Nadmíru rozmnožil svůj národ
a dal mu větší sílu než jeho protivníkům.
Zvrátil jim srdce, že nenáviděli jeho národ,
že lstivě jednali s jeho služebníky.

Tehdy poslal Mojžíše, svého služebníka,
Áróna, jehož si vyvolil.
Dělali mezi nimi jeho divy
a zázraky v Chámově zemi.

cyklus 2

1. čtení: Iz 26,7–9.12.16–19

Vzbuďte se a zajásejte obyvatelé prachu.

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Stezka spravedlivého je přímá,
spravedlivému rovnáš cestu.
Ano, čekáme na tebe, jak budeš soudit, Hospodine,
tvé jméno a vzpomínka na tebe jsou touhou duše.
Svou duší po tobě toužím v noci,
ale i v duchu tě hledám svým srdcem.
Až zazáří tvé rozsudky na zemi,
naučí se spravedlnosti obyvatelé světa.
Hospodine, uděl nám pokoj,
neboť i všechny naše skutky jsou tvým dílem.
Hospodine, v úzkosti tě hledali,
mumlali zaříkání, když je stíhal tvůj trest.
Jako těhotná žena, když se blíží k porodu,
svíjí se a v bolestech křičí,
tak jsme byli před tebou, Hospodine.
Počali jsme a jako k porodu jsme pracovali,
a porodili jsme vítr;
nepřinesli jsme zemi spásu,
nenarodili se obyvatelé pro svět.
Ožijí tvoji mrtví, moji pobití vstanou.
Vzbuďte se a zajásejte obyvatelé prachu.
Tvá rosa je rosou světla,
země zrodí stíny.

 



Žl 102,13–14ab+15.16–18.19–21

Odp.: Hospodin popatřil z nebe na zem.

Ty, Hospodine, trváš navěky
a tvé jméno po všechna pokolení.
Povstaň a smiluj se nad Siónem,
neboť je čas, aby ses nad ním slitoval.
Vždyť tvoji služebníci milují jeho kameny,
litují jeho rozvalin.

Pohané budou ctít tvé jméno, Hospodine,
a všichni králové země tvou slávu,
až Hospodin znovu zbuduje Sión,
až se objeví ve své slávě.
Skloní se k modlitbě opuštěných
a nepohrdne jejich prosbou.

Kéž je to zapsáno pro příští pokolení,
aby budoucí národ chválil Hospodina.
Neboť Hospodin shlédl ze své vznešené svatyně,
popatřil z nebe na zem,
aby slyšel nářek zajatců,
aby vysvobodil odsouzené k smrti.



Evangelium: Mt 11,28–30

Jsem tichý a pokorný srdcem.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš se ujal slova a řekl: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.“