cyklus 1

1. čtení: Gn 41,55–57; 42,5–7a.17–24a

Provinili jsme se na svém bratru. Proto na nás přišlo toto soužení.

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Po celé egyptské zemi byl hlad a lid křičel k faraónovi o chléb. Farao řekl všem Egypťanům: „Jděte k Josefovi; co on řekne, udělejte!“ Když byl po celé zemi hlad, otevřel Josef všechny sýpky a prodával obilí Egypťanům, protože se hlad v Egyptě vzmáhal. Také ze všech zemí přicházeli do Egypta nakoupit obilí k Josefovi, neboť hlad tvrdě doléhal na celý svět.
Mezi těmi, kdo přicházeli nakoupit obilí, byli také Izraelovi synové, neboť hlad byl i v zemi Kanaán. Josef, který byl vladařem v zemi, prodával obilí každému národu země. Josefovi bratři přišli a poklonili se mu tváří až k zemi. Josef, jak spatřil své bratry, poznal je, ale sám se jim poznat nedal. Dal je na tři dny zavřít do žaláře.
Třetího dne jim Josef řekl: „Toto uděláte, chcete-li zůstat naživu, neboť já se bojím Boha: Jste-li upřímní, jeden z vás bratří zůstane v žaláři, a vy ostatní jděte a doneste obilí, aby vaše rodiny nehladověly. Potom ke mně přivedete svého nejmladšího bratra, a tak se vaše výpovědi osvědčí jako pravdivé a nezemřete.“ Tak to udělali.
Tu si navzájem řekli: „Provinili jsme se na svém bratru. Viděli jsme jeho úzkost, když nás prosil o smilování, ale nechtěli jsme slyšet. Proto na nás přišlo toto soužení.“ Ruben jim odpověděl: „Neříkal jsem vám: Neubližujte chlapci! – ale nechtěli jste slyšet. Teď se vymáhá jeho krev!“
Nevěděli, že Josef jim rozumí, neboť byl mezi nimi tlumočník. Josef se od nich vzdálil a plakal.

 



Žl 33,2–3.10–11.18–19

Odp.: Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství.

Citerou oslavujte Hospodina,
hrejte mu na desetistrunné harfě.
Zpívejte mu píseň novou,
dovedně sáhněte do strun, slavnostně je rozezvučte!

Plány pohanů Hospodin maří,
v nic uvádí myšlení národů.

Hospodinův úmysl trvá navěky,
myšlenky jeho srdce po všechna pokolení.

Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí,
nad těmi, kdo doufají v jeho milost,
aby jejich duše vyrval ze smrti,
aby jim život zachoval za hladu.

cyklus 2

1. čtení: Oz 10,1–3.7–8.12

Je čas hledat Hospodina.

Čtení z knihy proroka Ozeáše.

Bujnou révou byl Izrael,
pro sebe rodil ovoce;
čím více ovoce měl,
tím více rozmnožoval oltáře;
čím bohatší byla jeho země,
tím více zdobil modly.
Obojaké bylo jejich srdce,
nyní budou pykat:
Hospodin jejich oltáře strhne,
poboří jejich modly.
Ano, nyní říkají:
„Nemáme krále,
protože se Hospodina nebojíme,
a král, co může pro nás udělat?“
Bude zničeno Samaří,
jeho král bude jako smetí na hladině vody.
Budou zničeny výšiny bezbožnosti
– hřích Izrael –
na jejich oltářích
vyroste trní a hloží.
Řeknou horám: „Přikryjte nás!“
a pahorkům: „Padněte na nás!“
Ve spravedlnosti si rozsévejte,
sklízejte s milosrdenstvím,
zorejte si úhor.
Je čas hledat Hospodina,
až přijde a svlaží vás spravedlností.

 



Žl 105,2–3.4–5.6–7

Odp.: Stále hledejte Hospodinovu tvář!

Zpívejte mu, hrejte mu,
vypravujte o všech jeho divech!
Honoste se jeho svatým jménem,
ze srdce ať se radují, kdo hledají Hospodina!

Uvažujte o Hospodinu a jeho moci,
stále hledejte jeho tvář!
Pamatujte na divy, které učinil,
na jeho zázraky a rozsudky jeho úst.

Potomstvo Abraháma, jeho služebníka,
synové Jakuba, jeho vyvoleného!
Hospodin sám je náš Bůh,
po celé zemi platí jeho rozhodnutí.



Evangelium: Mt 10,1–7

Jděte k ztraceným ovcím z domu izraelského.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vyháněli a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu. Jména těch dvanácti apoštolů jsou tato: první Šimon, zvaný Petr, a jeho bratr Ondřej, Jakub, syn Zebedeův, a jeho bratr Jan, Filip a Bartoloměj, Tomáš a celník Matouš, Jakub, syn Alfeův, a Tadeáš, Šimon Kananejský a Jidáš Iškariotský, který ho pak zradil. Těchto dvanáct Ježíš poslal a přikázal jim: „Mezi pohany nechoďte a do žádného samařského města nevcházejte. Raději jděte k ztraceným ovcím z domu izraelského. Jděte a hlásejte: ,Přiblížilo se nebeské království‘.“