cyklus 1
1. čtení: Gn 21,5.8–20
Nebude dědit syn otrokyně s mým synem Izákem.
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Abrahámovi bylo sto let, když se mu narodil syn Izák. Když chlapec vyrostl, byl odstaven. A v den, kdy byl Izák odstaven, vystrojil Abrahám velkou hostinu.
Sára viděla, jak syn Egypťanky Hagary, kterého porodila Abrahámovi, se rozpustile chová k jejímu synu Izákovi. Řekla tedy Abrahámovi: „Vyžeň tuhle otrokyni s jejím synem, nebude přece dědit syn této otrokyně s mým synem Izákem!“ To se ovšem velmi nelíbilo Abrahámovi, vždyť se jednalo o jeho syna.
Bůh však řekl Abrahámovi: „Netrap se kvůli chlapci a své otrokyni. Vyhov Sáře ve všem, co ti řekla, neboť pravé potomstvo ti vzejde z Izáka. Ale i ze syna otrokyně dám vyrůst velký národ, vždyť pochází z tebe.“
Vstal tedy Abrahám časně zrána, vzal chléb a měch s vodou a dal Hagaře, na rameno jí položil i dítě a propustil ji. Ona vyšla a bloudila na pustině Beršeby. Když došla voda z měchu, odložila dítě pod jeden z keřů, šla a sedla si opodál naproti, co by hodil šípem, neboť řekla: „Nemohu se dívat, jak dítě umírá.“ Seděla tedy naproti a nahlas plakala.
Bůh však slyšel pláč chlapce. Boží anděl zavolal na Hagaru z nebe a řekl jí: „Co je ti, Hagaro? Neboj se, vždyť Bůh slyšel pláč chlapce tam, kde je. Vstaň, zdvihni chlapce, ujmi se ho, neboť z něho udělám velký národ.“
Bůh jí otevřel oči a uviděla studnici vody. Šla tam, naplnila měch vodou a dala pít i chlapci. A Bůh byl s chlapcem; ten vyrostl, přebýval na pustině a stal se z něho lukostřelec.
Žl 34,7–8.10–11.12+15
Odp.: Ubožák zavolal, a Hospodin slyšel.
Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel,
pomohl mu ve všech jeho strastech.
Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl
kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
Těm, kdo se ho bojí, nic nechybí.
Mocní strádají a hynou hlady,
nic nechybí těm, kdo hledají Hospodina.
naučím vás bát se Hospodina.
Chraň se zlého a čiň dobré,
hledej pokoj a usiluj o něj!
cyklus 2
1. čtení: Am 5,14–15.21–24
Pryč s krákoráním vašich písní! Spravedlnost ať je jako mohutný potok!
Čtení z knihy proroka Amosa.
Hledejte dobro, a ne zlo, abyste žili,
aby opravdu byl Hospodin, Bůh zástupů,
s vámi – jak říkáte.
Zlo mějte v nenávisti, a milujte dobro,
spravedlnost v bráně zachovejte,
snad se Hospodin, Bůh zástupů,
smiluje nad tím, co z Josefa zbylo.
„Nenávidím vaše svátky a pohrdám jimi,
ani cítit nemohu vaše shromáždění.
I když mi přinášíte celopaly,
nelibuji si ve vašich obětech,
neshlížím na díkůčinění z vašich tučných telat.
Pryč s krákoráním vašich písní,
brnkání vašich harf nechci slyšet!
Ať se valí právo jako voda,
spravedlnost jako mohutný potok!“
Žl 50,7.8–9.10.11.12–13.16bc–17
Odp.: Kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.
Slyš, můj lide, budu mluvit,
Izraeli, proti tobě budu svědčit,
já jsem Bůh, tvůj Bůh!
Nekárám tě pro tvé oběti,
vždyť tvé žertvy jsou stále přede mnou.
Nemusím brát býka z tvého chléva
ani kozly z tvých ohrad.
Neboť mně patří veškerá zvěř lesní
a na svých horách mám zvířat na tisíce.
Znám všechny ptáky na nebi,
mé je vše, co se hemží na poli.
Kdybych měl hlad, nebudu ti o tom říkat,
vždyť můj je svět se vším, co ho plní!
Copak požívám maso z býků
či piji kozlí krev?
Proč odříkáváš má přikázání
a bereš do úst mou smlouvu
ty, který nenávidíš kázeň
a má slova házíš za sebe?
Evangelium: Mt 8,28–34
Přišel jsi trápit démony, dříve než nastal čas.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Když se Ježíš dostal na protější břeh do gadarského kraje, vyšli proti němu dva posedlí, kteří vystoupili z hrobních slují. Byli velmi nebezpeční, takže nikdo nemohl projít tou cestou. Začali křičet: „Co je ti po nás, Boží synu? Přišel jsi nás trápit, dříve než nastal čas?“ Opodál se páslo velké stádo vepřů. Zlí duchové ho tedy prosili: „Vyháníš-li nás, pošli nás do toho stáda vepřů.“ Řekl jim: „Jděte!“ Vyšli tedy a vstoupili do vepřů – a vtom se celé stádo hnalo po příkrém srázu do moře a zahynulo ve vodách. Pasáci utekli, přišli do města a tam všechno oznámili, i o těch posedlých. Tu vyšlo celé město Ježíšovi naproti, a když ho uviděli, prosili ho, aby z jejich kraje odešel.