cyklus 1
1. čtení: Gn 13,2.5–18
Ať není spor mezi mnou a tebou, vždyť jsme blízcí příbuzní.
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Abrám měl velmi mnoho stád, stříbra a zlata. Také Lot, který šel s Abrámem, měl brav, skot a stany. Země jim proto nestačila, aby zůstali spolu, neboť měli tak velký majetek, že nemohli zůstat pohromadě. Došlo totiž k hádce mezi pastýři stáda Abrámova a pastýři stáda Lotova, neboť i Kananejci a Perizité bydlili tehdy v zemi.
Abrám tedy řekl Lotovi: „Ať není spor mezi mnou a tebou, mezi pastýři mými a tvými, vždyť jsme blízcí příbuzní. Není ti otevřená celá země? Odděl se ode mne! Půjdeš-li nalevo, dám se napravo, půjdeš-li napravo, dám se nalevo.“
Když Lot zdvihl své oči, viděl, že celé okolí Jordánu až k Soaru je všude zavlažováno jako Hospodinova zahrada, jako Egypt – bylo to dřív, než Hospodin zničil Sodomu a Gomoru. Lot si vybral celé okolí Jordánu a odtáhl na východ. Tak se od sebe oddělili. Abrám zůstal v zemi Kanaán a Lot se usídlil v městech kolem Jordánu a tábořil až k Sodomě. Lidé ze Sodomy však byli velmi zločinní a prohřešovali se proti Hospodinu.
Když se Lot oddělil, řekl Hospodin Abrámovi: „Pozdvihni své oči a rozhlédni se z místa, kde stojíš, na sever a na jih, na východ a na západ. Celou tu zemi, kterou vidíš, dám tobě a tvému potomstvu na věky. Rozmnožím tvé potomstvo jako prach země; jenom kdo dovede spočítat zrnka prachu, spočítá i tvé potomstvo. Nuže, projdi zemí křížem krážem, neboť ji dám tobě.“
Potom Abrám zdvihl své stany a dospěl k doubravě Mamrea u Hebronu a vystavěl tam Hospodinu oltář.
Žl 15,2–3ab.3cd–4ab.5
Odp.: Hospodine, kdo smí prodlévat v tvém stánku?
Kdo žije bez vady a koná spravedlnost,
upřímně smýšlí ve svém srdci,
svým jazykem nepomlouvá.
Nečiní příkoří svému bližnímu,
netupí svého souseda.
Nešlechetným člověkem pohrdá,
ale váží si těch, kdo se bojí Hospodina.
Nelichvaří svými penězi
a nebere úplatky proti nevinnému.
Kdo takto jedná,
nikdy nezakolísá.
cyklus 2
1. čtení: 2 Král 19,9b–11.14–21.31–35a.36
Ochráním toto město a vysvobodím ho kvůli sobě a kvůli Davidovi.
Čtení z druhé knihy Královské.
Senacherib, asyrský král, poslal k Ezechiášovi posly se vzkazem: „Tak řekněte judskému králi Ezechiášovi: Ať tě neklame tvůj Bůh důvěrou, že Jeruzalém nepadne do moci asyrského krále! Vždyť jsi přece slyšel, co učinili asyrští králové všem zemím, které vyvrátili, a ty bys měl vyváznout?“
Když tedy vzal Ezechiáš list z ruky poslů a přečetl ho, vstoupil do Hospodinova domu, rozvinul ho před Hospodinem a modlil se k Hospodinu: „Hospodine, Izraelův Bože, který trůníš nad cheruby, ty jediný jsi Bůh všech království země, tys učinil nebe i zemi. Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš! Otevři, Hospodine, své oči a viz! Slyš všechna Senacheribova slova, která vzkázal, aby se rouhal živému Bohu. Ano, je pravda, Hospodine, že asyrští králové zpustošili všechny národy a jejich země. Hodili jejich bohy do ohně, neboť to nebyli bohové, ale výtvor lidských rukou,
dřevo a kámen. Proto je mohli zničit. Nyní však, Hospodine, náš Bože, vysvoboď nás z jeho ruky, ať poznají všechna království země, že jedině ty, Hospodine, jsi Bůh!“
Izaiáš, syn Amosův, vzkázal Ezechiášovi: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Slyšel jsem, cos mi ve své modlitbě říkal o asyrském králi Senacheribovi. Toto mluví Hospodin proti němu: Pohrdá tebou a posmívá se ti panenská dcera Siónu, za tebou pokyvuje hlavou dcera Jeruzaléma. – Vyrazí totiž z Jeruzaléma zbytek, co se zachránilo ze siónské hory. Způsobí to horlivost Hospodina zástupů.
Proto tak praví Hospodin o asyrském králi: ,Nevejde do tohoto města, nevstřelí tam ani šípem, nezaútočí naň štítem, ani ho neobklíčí náspem. Vrátí se cestou, kterou přišel, a nevejde do tohoto města – praví Hospodin. Ochráním toto město a vysvobodím ho kvůli sobě a kvůli svému služebníku Davidovi.‘“
V té noci vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském ležení sto osmdesát pět tisíc mužů. Asyrský král Senacherib odtáhl, odešel, vrátil se a zůstal v Ninive.
Žl 48,2–3a.3b–4.10–11
Odp.: Bůh dává věčné trvání svému městu.
Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály
v městě našeho Boha.
Jeho svatá hora, ten slavný pahorek,
je radostí celé země.
Hora Sión, to tajemné sídlo Boží,
je městem velikého krále.
Bůh se ukázal v jejích pevnostech
jako jistá ochrana.
Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství
ve tvém chrámě.
Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála
sahá až na konec země.
Tvá pravice oplývá spravedlností.
Evangelium: Mt 7,6.12–14
Co chcete, aby lidé dělali vám, to i vy dělejte jim.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Nedávejte svaté věci psům a neházejte svoje perly před vepře, nebo je nohama pošlapou, obrátí se proti vám a roztrhají vás.
Co chcete, aby lidé dělali vám, to všechno i vy dělejte jim, neboť v tom je celý Zákon i Proroci. Vejděte těsnou branou. Neboť prostorná je brána a široká cesta, která vede k záhubě, a mnoho je těch, kdo tamtudy vcházejí. Jak těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji najdou!“