cyklus 1
1. čtení: Gn 12,1–9
Abrám se vydal na cestu, jak mu řekl Hospodin.
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Hospodin řekl Abrámovi: „Vyjdi ze své země, ze svého příbuzenstva a ze svého otcovského domu do země, kterou ti ukážu. Udělám z tebe veliký národ a požehnám ti, oslavím tvé jméno a budeš pramenem požehnání. Požehnám těm, kdo ti budou žehnat, a prokleji ty, kdo tě budou proklínat. V tobě budou požehnána všechna pokolení země.“
Abrám se vydal na cestu, jak mu řekl Hospodin, a s ním šel i Lot. Když Abrám vyšel z Charánu, bylo mu sedmdesát pět let. Vzal s sebou svou ženu Sáraj, svého synovce Lota, všechen majetek, který měli, a všechnu čeleď, kterou získali v Charánu, a dali se na cestu do země Kanaán.
Když přišli do země Kanaán, Abrám ji prošel až k posvátnému místu Sichemu, k doubravě More. Tehdy byli v zemi Kananejci.
Hospodin se zjevil Abrámovi a řekl: „Tvému potomstvu dám tuto zemi!“ Abrám tam vystavěl oltář Hospodinu, který se mu zjevil.
Odtamtud pak vytáhl do hor na východ od Betelu a postavil tam svůj stan mezi Betelem na západě a Hajem na východě. Vystavěl tam oltář Hospodinu a vzýval jeho jméno. Táhl pak dál po zastávkách na jih.
Žl 33,12–13.18–19.20+22
Odp.: Blaze lidu, který si Hospodin vyvolil za svůj majetek.
Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin,
blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek.
Z nebe shlíží Hospodin,
vidí všechny smrtelníky.
Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí,
nad těmi, kdo doufají v jeho milost,
aby jejich duše vyrval ze smrti,
aby jim život zachoval za hladu.
Naše duše vyhlíží Hospodina,
on sám je naše pomoc a štít.
Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství,
jak doufáme v tebe.
cyklus 2
1. čtení: 2 Král 17,5–8.13–15a.18
Hospodin vyhnal Izraele od své tváře, a zůstal jen kmen Juda.
Čtení z druhé knihy Královské.
Asyrský král Salmanasar vpadl do země, přitáhl k Samaří a obléhal ho tři roky. Devátého roku vlády krále Hošey dobyl asyrský král Samaří a odvlékl Izraele do vyhnanství do Asýrie; usadil ho v Chale a u řeky Chaboru v Gozanu a v městech médských.
Stalo se to proto, že synové Izraele hřešili proti Hospodinu, svému Bohu, který je vyvedl z egyptské země, z moci faraóna, krále egyptského. Ctili cizí bohy, jednali podle obyčejů pohanů, které Hospodin vyhnal před syny Izraele, i podle jiných obyčejů, které zavedli izraelští králové.
Hospodin varoval Izraele a Judu skrze všechny své proroky a věštce: „Odvraťte se – pravil – od svého špatného chování a zachovávejte mé příkazy, má nařízení podle celého zákona, který jsem dal vašim otcům a který jsem vám sdělil skrze své služebníky proroky.“ Nechtěli však slyšet, byli vzdorovití jako jejich otcové, kteří nevěřili v Hospodina, svého Boha. Pohrdali jeho nařízeními a jeho smlouvou, kterou sjednal s jejich otci, i jeho výstrahami, kterými je varoval.
Hospodin se na Izraele velmi rozhněval, vyhnal ho od své tváře, a zůstal jen kmen Juda sám.
Žl 60,3.4–5.13–14
Odp.: Pomoz, Bože, svou pravicí a vyslyš nás!
Bože, odvrhl jsi nás, rozbil jsi naše šiky,
v hněvu ses od nás odvrátil.
Otřásl jsi zemí, rozštěpils ji;
zacel její trhliny, neboť kolísá.
Dal jsi zakusit svému lidu tvrdý úděl,
napojil jsi nás vínem, až se potácíme.
Přispěj nám na pomoc proti nepříteli,
vždyť lidská podpora je marná.
S Bohem si povedem udatně,
on rozdupá naše nepřátele.
Evangelium: Mt 7,1–5
Napřed vyndej ze svého oka trám.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť podle toho, jak soudíte, budete sami souzeni, a jakou mírou měříte, takovou se naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém oku nepozoruješ? Nebo jak chceš říkat svému bratrovi: ,Dovol, ať ti vyndám z oka třísku‘, a sám máš ve svém oku trám! Pokrytče! Napřed vyndej ze svého oka trám, a teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyndat třísku z oka svého bratra.“