1. čtení: Gn 14,18–20
Melchizedech přinesl chléb a víno.
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Melchizedech, král Šalemu, přinesl chléb a víno – byl knězem nejvyššího Boha – a požehnal Abrámovi slovy: „Požehnán buď Abrám od nejvyššího Boha, který stvořil nebe i zemi. Veleben buď nejvyšší Bůh, který ti vydal do rukou tvé nepřátele.“ Abrám mu dal desátek ze všeho.
Žl 110 (109), 1.2.3.4
žaltář JO | nahrávka |
Odp.: Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova!
Hospodin řekl mému Pánu: „Seď po mé pravici,
dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvým nohám.“
Žezlo moci ti podává Hospodin ze Siónu:
„Panuj uprostřed svých nepřátel!
Ode dne zrození je ti určeno vládnout v posvátném lesku:
zplodil jsem tě jako rosu před jitřenkou.“
Hospodin přísahal a nebude toho litovat:
„Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova!“
2. čtení: 1 Kor 11,23–26
Kdykoli jíte tento chléb a pijete z tohoto kalicha, zvěstujete smrt Páně.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři! Co jsem od Pána přijal, v tom jsem vás také vyučil: Pán Ježíš právě tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, rozlámal ho a řekl: „Toto je moje tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ Podobně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva, potvrzená mou krví. Kdykoli z něho budete pít, čiňte to na mou památku.“ Kdykoli totiž jíte tento chléb a pijete z tohoto kalicha, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.
Evangelium: Lk 9,11b–17
Všichni se najedli dosyta.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Ježíš mluvil k zástupům o Božím království a uzdravil ty, kdo potřebovali léčení. Začalo se schylovat k večeru. Dvanáct apoštolů k němu přistoupilo a řekli mu: „Rozpusť lid. Ať jdou do okolních vesnic a dvorců, aby si tam našli nocleh a něco k jídlu, protože tady jsme na opuštěném místě.“ Odpověděl jim: „Vy jim dejte jíst!“ Řekli: „Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby, ledaže bychom šli a nakoupili jídla pro všechny tyto lidi.“ Bylo jich totiž na pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: „Rozsaďte je ve skupinách asi po padesáti!“ Udělali tak a všechny rozsadili. Vzal pak těch pět chlebů a ty dvě ryby, vzhlédl k nebi a požehnal je, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali lidu. Všichni se najedli dosyta a ještě se sesbíralo plných dvanáct košů zbylých kousků.
Mezi druhé čtení a zpěv před evangeliem se může vložit SEKVENCE „Chval, Sióne, Spasitele“; buď celá, nebo třeba jen od slov „Chléb andělský“.
Sekvence
Chval, Sióne, Spasitele,
chval Pastýře z duše celé
hymnami a písněmi.
Boha člověk nedochválí.
I nejodvážnější chvály
před ním úctou oněmí.
Budiž dán dík spravedlivý;
životodárný a živý
chléb dnes budiž oslaven.
Chléb, jejž u jednoho stolu
jedlo dvanáct apoštolů
z rukou Páně v onen den.
Plně, zvučně ať zní chvála,
jíž se duše rozjásala
vděkem k Bohu nad námi.
Dnes buď s láskou vzpomínáno,
jak poprvé bylo dáno
k hodům lásky pozvání.
Hostina nového Krále
novou smlouvou nenadále
končí provždy starý čas.
Místo stáří novost dýchá,
pravda pod lží neutichá,
noc ozářil prudký jas.
Kriste, slov tvých pamětlivi:
„Co já činím, čiňte i vy,“
památku tvou slavíme.
Dle tvé vůle k naší spáse
spočívá i oběť naše
ve chlebu a ve víně.
Křesťanům je pravda dána:
Chléb se stává tělem Pána,
víno jeho krví jest.
Duch nechápe, nevidí to,
co je živé víře vryto
nad řád běžných lidských cest.
Pod různými způsobami
v znameních skryt žije s námi
nejdražší dar na zemi.
Nápoj krve, pokrm těla,
v každém Krista plnost celá
přes dvě různá vzezření.
Vezmi z něho, bude celý.
Nezlomí se, nerozdělí,
nedotčen, ač přijímán.
Přijmeš ty a přijme jiný,
přijat ústy nesčetnými
trvá tak, jak byl nám dán.
Dobří, špatní přijímají,
úděl nestejný však mají,
život nebo prokletí.
Špatným smrt a dobrým žití,
hleď, jak různé mohou býti
plody téhož přijetí.
Když kněz svátost v rukou láme,
věř, že změna nenastane,
že i ve zlomečku máme
to, co celek ukrývá.
To jen tvářnost změnila se.
Svátost přetrvává v čase
v neměnné síle i kráse,
živá, věčná, zářivá.
* Chléb andělský dostáváme,
pokrm na cestu v něm máme,
jídlo Božím dětem dané,
chléb, jenž neháže se psům.
Chléb v obrazech zvěstovaný,
jako Izák v oběť daný,
Beránek obětovaný,
mana daná praotcům.
Pastýři náš, chlebe pravý,
smiluj se, vrať duším zdraví,
chraň nás, Pane obětavý,
dej nám poznat v světle slávy
věčný život v nebesích.
Všemohoucí, Svrchovaný,
kéž zasedneš k stolu s námi,
kéž jsme, Kriste milovaný,
spoludědici nazváni,
účastníky svatých tvých.