cyklus 1
1. čtení: Mdr 7,22–8,1
Moudrost je odlesk věčného světla, neposkvrněné zrcadlo Boží činnosti.
Čtení z knihy Moudrosti.
V moudrosti je duch myslící, svatý,
jedinečný, a přece mnohotvárný, jemný,
hbitý, pronikající, neposkvrněný,
jasný, nepodléhající utrpení, milující dobro, bystrý,
nezkrotitelný, blahodárný, nakloněný lidem,
stálý, neklamný, bezstarostný,
všemohoucí, nade vším bdící,
pronikající všechny duchy
myslící, čisté a nejjemnější.
Neboť moudrost je pohyblivější než každý pohyb,
svou čistotou všechno proniká a prostupuje.
Ona je výdech Boží moci,
čirý výron slávy Všemohoucího,
protože nic poskvrněného se do ní nedostane,
neboť je odlesk věčného světla,
neposkvrněné zrcadlo Boží činnosti
a obraz jeho dobroty.
Ačkoli je jedna, všechno může,
i když v sobě zůstává, všechno obnovuje,
v průběhu věků vchází do svatých duší
a tvoří z nich Boží přátele a proroky.
Nic není Bohu tak drahé jako ten,
kdo přebývá s moudrostí.
Ona je totiž krásnější než slunce
a nad všechna seskupení hvězd,
srovnána se světlem vítězí nad ním,
neboť po světle následuje noc,
ale zlo nic nezmůže proti moudrosti,
která se mocně rozpíná od jednoho konce světa k druhému
a všemu vládne s dokonalostí.
Žl 119,89.90.91.130.135.175
Odp.: Navěky, Hospodine, trvá tvé slovo.
Navěky, Hospodine, trvá tvé slovo,
je pevné jako nebesa.
Od pokolení do pokolení je tvá věrnost,
založil jsi zemi, a ona trvá.
Podle tvých rozhodnutí trvá stále,
neboť všechno ti slouží.
Výklad tvých slov osvěcuje,
poučuje prosté lidi.
Jasnou tvář ukaž svému služebníku
a nauč mě svým příkazům!
a tvá rozhodnutí ať mi pomáhají!
cyklus 2
1. čtení: Flm 7–20
Přijmi ho – ne už jako otroka, ale jako drahého bratra.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filemonovi.
Nejmilejší! Tvá láska mi způsobila velkou radost a útěchu, když jsi, bratře, občerstvil srdce věřících.
Mohl bych ti sice prostě nařídit, abys udělal, co je tvou povinností – mám k tomu od Krista plnou moc – ale raději se chci dovolávat lásky a přednést ti prosbu. Mluví to Pavel, stařec, a nyní vězeň pro Krista Ježíše.
Prosím tě za svého syna, kterému jsem dal život tady v žaláři, Onezima. Dříve ti byl neužitečný, ale od nynějška ti bude skutečně užitečný, jako se stal užitečným i mně. Posílám ti ho nazpátek, přijmi ho jako by to bylo moje vlastní srdce. Nejraději bych si ho nechal u sebe, aby mi sloužil místo tebe tady ve vězení, které snáším pro hlásání evangelia. Ale nechtěl jsem nic udělat bez tvého souhlasu, aby tvůj dobrý skutek nevypadal jako vynucený, nýbrž byl dobrovolný.
Vždyť snad proto ti byl vzat na čas, abys ho dostal nazpátek navždycky, ne už jako otroka, ale jako něco více než otroka: jako drahého bratra. Když i mně je tolik milý, jak teprve tobě, jako člověk i jako křesťan. Jsi-li tedy přesvědčen, že já a ty patříme k sobě, přijmi ho, jako bych to byl já sám. Jestliže tě v něčem poškodil nebo je ti něco dlužen, vlož to jako pohledávku na můj účet.
Já Pavel dávám na to vlastnoruční podpis: já ti to zaplatím. Nechci ti přitom říkat, že ty jsi mi dlužen více: sám sebe. Ano, bratře, já čekám, že mi křesťansky splníš mou prosbu. Potěš duchovně mé srdce!
Žl 146,6c–7.8–9a.9bc–10
Odp.: Šťastný, komu pomáhá Bůh Jakubův.
Hospodin zachovává věrnost navěky,
zjednává právo utlačeným,
dává chléb lačným.
Hospodin vysvobozuje vězně.
Hospodin otvírá oči slepým,
Hospodin napřimuje sklíčené,
Hospodin miluje spravedlivé,
Hospodin chrání přistěhovalce.
ale mate cestu bezbožníků.
Hospodin bude vládnout na věky,
tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.
Evangelium: Lk 17,20–25
Boží království je mezi vámi.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Když se farizeové zeptali Ježíše, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Boží království nepřichází tak, že by se to dalo pozorovat. Ani se nedá říci: ,Hle, tady je!‘ nebo ,tam je!‘ Neboť Boží království je mezi vámi.“
Učedníkům pak řekl: „Přijdou dny, kdy byste rádi viděli aspoň jeden ze dnů Syna člověka, ale neuvidíte ho. Budou vám říkat: ,Hle, tady je!‘, ,hle, tam!‘ Neodcházejte a neběhejte za nimi! Neboť jako blesk, když vyšlehne, zazáří od jednoho konce nebe až k druhému, tak to bude i se Synem člověka v jeho den.
Napřed však musí mnoho vytrpět a od tohoto pokolení být zavržen.“