cyklus 1
1. čtení: Ezd 9,5–9
Bůh nás v našem otroctví neopustil.
Čtení z knihy Ezdrášovy.
Já, Ezdráš, jsem se probral při večerní oběti ze svého smutku a s roztrženými šaty a řízou jsem klesl na kolena a vztáhl ruce k Hospodinu, svému Bohu. Volal jsem:
„Můj Bože, stydím se a hanbím pozdvihnout svou tvář k tobě, můj Bože! Naše zvrácenosti nám přerostly přes hlavu a naše viny se dotýkají nebe. Ode dnů svých otců až dodnes jsme se velice provinili. Pro své zvrácenosti jsme byli spolu se svými králi a kněžími vydáni do moci králům cizích zemí, pod meč, do zajetí, k oloupení i veřejnému zahanbení, jak je tomu i dnes.
Ale nyní je tomu malý okamžik, co se nám dostalo smilování od Hospodina, našeho Boha, který nám zanechal hrstku těch, kdo vyvázli, a dal nám zakotvit na svém svatém místě. Náš Bůh nám dopřál, že se naše oči rozjasnily, dal nám v našem otroctví pookřát. Byli jsme otroky, ale náš Bůh nás v otroctví neopustil. Naklonil nám perské krále milosrdenstvím a dal nám pookřát. Mohli jsme obnovit dům svého Boha a vystavět, co bylo v troskách. Byl naší záštitou v Judsku a Jeruzalémě.“
Tob 13,2.3–4a.4bcd.5.8
Odp.: Požehnaný Bůh věčně živý.
Požehnaný Bůh věčně živý
i jeho království,
protože on trestá a smilovává se,
svrhuje do podsvětí
a vyvádí ze záhuby svou vznešeností!
Nikdo nemůže uniknout jeho ruce.
Oslavujte ho před národy, synové Izraele,
neboť vás mezi ně rozptýlil
a tam ukázal svoji vznešenost.
Ctěte ho přede vším, co žije,
protože on je náš Pán a on je náš otec,
on je náš Bůh po všechny věky.
Bude vás trestat pro vaše nepravosti,
ale smiluje se nad vámi nade všemi
a shromáždí vás ze všech národů,
kdekoli jste byli rozptýleni.
všichni chvalte jeho vznešenost.
Chvalte ho ve dnech radosti a oslavujte ho.
cyklus 2
1. čtení: Př 30,5–9
Ani bídu, ani bohatství mi nedávej, jen to nutné mi dej k živobytí.
Čtení z knihy Přísloví.
Každé slovo Boha je vytříbené,
on je štítem pro ty, kdo se za něj skryjí.
K jeho slovům nic nepřidávej,
aby tě nepokáral a nebyls usvědčen ze lži.
Dvojí věc žádám od tebe,
neodpírej mi ji, dříve než zemřu:
Podvod a lež vzdal ode mě,
ani bídu, ani bohatství mi nedávej,
jen to nutné mi dej k živobytí,
abych se z přebytku nestal nevěrným
a neřekl: Kdo je Hospodin?
– nebo z bídy abych nekradl
a nezneuctil jméno svého Boha.
Žl 119,29.72.89.101.104.163
Odp.: Svítilnou mým nohám je tvé slovo, Hospodine.
Odvrať mě od cesty lži,
uštědři mi svůj zákon!
Lepší je pro mě zákon tvých úst
než tisíce ve zlatě a stříbře.
Navěky, Hospodine, trvá tvé slovo,
je pevné jako nebesa.
Zadržuji své nohy od každé zlé cesty,
abych dbal na tvá slova.
Tvými nařízeními jsem zmoudřel,
proto nenávidím kdejakou neřestnou cestu.
miluji však tvůj zákon.
Evangelium: Lk 9,1–6
Poslal je hlásat Boží království a uzdravovat nemocné.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Ježíš svolal svých Dvanáct apoštolů, dal jim sílu a moc vyhánět všechny zlé duchy a léčit nemoci. Poslal je hlásat Boží království a uzdravovat nemocné.
A řekl jim: „Nic si neberte na cestu, ani hůl, ani mošnu, ani chléb, ani peníze, ani dvoje šaty. Když přijdete do některého domu, zůstávejte tam a odtamtud se vydávejte na cestu. A když vás někde nepřijmou, při odchodu z toho města si vytřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim.“
Vydali se tedy na cesty a procházeli vesnice, všude hlásali radostnou zvěst a uzdravovali.