cyklus 1
1. čtení: Dt 34,1–12
Mojžíš tam zemřel podle Hospodinova slova; a už nepovstal prorok, jako byl on.
Čtení z páté knihy Mojžíšovy.
Mojžíš vystoupil z moabských stepí na horu Nebo, na vrchol Pisga, který je proti Jerichu. Hospodin mu ukázal celou zemi: Gilead až k Danu, celou zemi Naftali, zemi Efraim a Manasse, celou zemi judskou až k západnímu moři, Negeb, okolí Jordánu, planinu Jericha, města palem, až k Soaru. Hospodin mu řekl: „To je ta země, o níž jsem přísahal Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi: ,Dám ji tvému potomstvu.‘ Ukázal jsem ti ji, ale nepřejdeš tam.“
A Mojžíš, Hospodinův služebník, tam zemřel v moabské zemi podle Hospodinova slova. Pohřbili ho v Údolí v moabské zemi proti Bet Peoru, ale nikdo nezná jeho hrob až dodnes. Mojžíšovi bylo sto dvacet let, když zemřel, jeho oči nezeslábly, jeho životní síla nezmizela. Synové Izraele oplakávali Mojžíše na moabských stepích třicet dní. Potom skončila doba nářku a smutku nad Mojžíšem.
Jozue, syn Nunův, byl plný ducha moudrosti, neboť Mojžíš vložil na něj své ruce. Synové Izraele ho poslouchali, a tak vykonali příkaz, který dal Hospodin Mojžíšovi.
V Izraeli už nepovstal prorok, jako byl Mojžíš, s nímž Hospodin jednal tváří v tvář. Kolik bylo znamení a divů, jimiž ho pověřil Hospodin, aby je vykonal v egyptské zemi na faraónovi, na jeho služebnících a na celé jeho zemi! Jak silnou moc a jak velké úděsné skutky vykonal Mojžíš před očima celého Izraele!
Žl 66,1–3a.5+8.16–17
Odp.: Bůh buď veleben; on dal život naší duši.
Jásejte Bohu, všechny země,
opěvujte slávu jeho jména,
vzdejte mu velkolepou chválu!
Řekněte Bohu: Jak úžasná jsou tvá díla!
Pojďte a pozorujte Boží skutky:
podivuhodně jednal s lidmi!
Velebte, národy, našeho Boha
a rozhlašujte jeho chválu!
chci vyprávět, co prokázal Bůh mé duši.
Svými ústy jsem k němu volal,
velebil jsem ho svým jazykem.
cyklus 2
1. čtení: Ez 9,1–7; 10,18–22
Jdi městem Jeruzalémem a poznamenej čela mužů lkajících a truchlících nade všemi ohavnostmi.
Čtení z knihy proroka Ezechiela.
Hospodin volal velikým hlasem: „Přiblížili se ti, kteří mají potrestat město a každý má v ruce smrtící nástroj.“ A hle – šest mužů přicházelo cestou od hořejší brány, která směřuje k severu, a každý měl svůj nástroj zhouby v ruce. S nimi byl jeden muž, oděný lněným rouchem, a měl po boku písařské potřeby; vešli a postavili se vedle měděného oltáře.
Zatím se velebnost Izraelova Boha zdvihla z cherubů, na nichž byla, ke chrámovému prahu. Hospodin pak zavolal muže, který byl oblečen v lněné roucho a měl po boku písařské potřeby, a řekl mu: „Jdi městem Jeruzalémem a poznamenej čela mužů naříkajících a truchlících nade všemi ohavnostmi, které se v něm dějí.“
Ostatním ale řekl tak, že jsem to slyšel: „Jděte městem za ním a bijte, ať se vaše oko nesmiluje, buďte bez lítosti! Starce, jinocha, pannu, děti i ženy bijte až do vyhubení. Nikoho se však nedotýkejte, kdo má znamení kříže! Začněte od mé svatyně!“
Začali tedy od oněch předních mužů, kteří byli před chrámem. A řekl vykonavatelům zhouby: „Znesvěťte chrám, pobitými naplňte nádvoří! Vyjděte!“ Vyšli tedy a pobíjeli v městě.
Tu odešla Hospodinova velebnost od chrámového prahu a usadila se nad cheruby. Cherubové pak zdvihli křídla, když vycházeli, a vznesli se od země přede mnou, a s nimi zároveň se zdvihla i kola. Zastavili se u vchodu do východní brány Hospodinova domu; velebnost Izraelova Boha byla nahoře nad nimi. Byly to stejné bytosti, které jsem viděl pod Izraelovým Bohem u řeky Kebaru, a poznal jsem, že to byli cherubové. Každý měl čtveré vzezření a čtyři křídla a pod křídly měli jakoby lidské ruce. Co se týká jejich podoby: měli stejné vzezření, které jsem viděl u řeky Kebaru, a každý kráčel přímo vpřed.
Žl 113,1–2.3–4.5–6
Odp.: Nad nebesa je sláva Hospodinova.
Chvalte, Hospodinovi služebníci,
chvalte jméno Hospodinovo!
Buď velebeno Hospodinovo jméno
nyní i navěky!
Od východu slunce až na jeho západ
buď chváleno Hospodinovo jméno!
Povznesen je Hospodin nade všechny národy,
nad nebesa jeho sláva.
který trůní na výsosti
a shlíží dolů na nebe i na zem?
Evangelium: Mt 18,15–20
Dá-li si od tebe říci, svého bratra jsi získal.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Když tvůj bratr zhřeší proti tobě, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima. Dá-li si od tebe říci, svého bratra jsi získal. Nedá-li si však říci, přiber si ještě jednoho nebo dva, aby ,každá výpověď byla potvrzena ústy dvou nebo tří svědků‘. Když je však neposlechne, pověz to církvi. Jestliže však neposlechne ani církev, ať je pro tebe jako pohan nebo celník. Amen, pravím vám: Všecko, co svážete na zemi, bude svázáno na nebi, a všecko, co rozvážete na zemi, bude rozvázáno na nebi. Opět vám říkám: Jestliže se shodnou na zemi dva z vás na jakékoli věci a budou o ni prosit, dostanou ji od mého nebeského Otce. Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“