cyklus 1
1. čtení: Ex 40,16–21.34–38
Oblak zahalil stan schůzky a Hospodinova velebnost naplnila příbytek.
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Mojžíš učinil všecko přesně tak, jak mu Hospodin přikázal. První den prvního měsíce druhého roku byl příbytek Boží postaven. Mojžíš postavil příbytek takto: rozmístil podstavce, zasadil desky, zastrčil závory a vztyčil sloupy. V příbytku rozprostřel stan a nahoru na stan umístil pokrývku, tak jak mu přikázal Hospodin. Potom vzal svědectví (desky Zákona) a vložil je do archy, prostrčil k arše tyče a nahoru na archu dal slitovnici. Když přinesl archu do příbytku, zavěsil vnitřní oponu a zastřel archu svědectví, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
Tu oblak zahalil stan schůzky a Hospodinova velebnost naplnila příbytek. Mojžíš nemohl přistoupit ke stanu schůzky, neboť se nad ním vznášel oblak a Hospodinova velebnost naplnila příbytek. Kdykoli se oblak z příbytku zvedl, synové Izraele vytáhli, a tak to dělali po celou dobu svého putování. Jestliže se oblak nezvedl, nevytáhli až do dne, kdy se zdvihl. Hospodinův oblak byl nad příbytkem ve dne a oheň v noci před očima celého domu Izraele po celou dobu putování.
Žl 84,3.4.5–6a+8a.11
Odp.: Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů!
Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních,
mé srdce i mé tělo s jásotem tíhnou k živému Bohu.
I vrabec si nalézá příbytek
a vlaštovka své hnízdo, kde ukládá svá mláďata:
Tvé oltáře, Hospodine zástupů,
můj králi a můj Bože!
Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě,
stále tě mohou chválit.
Blaze člověku, jenž u tebe nalézá pomoc,
půjde se silou stále větší.
než jinde tisíc:
raději budu stát na prahu domu svého Boha,
než přebývat ve stanech bezbožníka.
cyklus 2
1. čtení: Jer 18,1–6
Jako je hlína v ruce hrnčířově, tak jste vy v ruce mé.
Čtení z knihy proroka Jeremiáše.
Řeč, kterou promluvil Hospodin k Jeremiášovi: „Vstaň a sejdi do hrnčířova domu a tam uslyšíš má slova.“
I sešel jsem do hrnčířova domu, a hle – hrnčíř pracoval u kruhu. Když se nádoba, kterou dělal rukama z hlíny, nepodařila, uhnětl z ní zase jinou nádobu podle toho, jak se mu zachtělo.
Tu mě Hospodin oslovil: „Copak s vámi, izraelský dome, nemohu naložit jako ten hrnčíř? – praví Hospodin. Jako je hlína v ruce hrnčířově, tak jste vy v ruce mé, izraelský dome!“
Žl 146,2.3–4.5–6
Odp.: Šťastný je, komu pomáhá Bůh Jakubův.
Duše má, chval Hospodina!
Pokud žiji, chci chválit Hospodina,
pokud budu, chci opěvovat svého Boha.
Nespoléhejte na knížata,
na člověka, u něho není spásy.
Vrací se do své půdy, když vyjde jeho dech,
tehdy se zhatí všechny jeho plány.
kdo doufá v Hospodina, svého Boha.
On učinil nebe i zemi,
moře a vše, co je v nich.
Evangelium: Mt 13,47–53
Co je dobré, vyberou do nádob, co však za nic nestojí, vyhodí.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl zástupům: „Nebeské království je podobné síti, která se spustí do moře a zahrne všechno možné. Když je plná, rybáři ji vytáhnou na břeh, posadí se, co je dobré, vyberou do nádob, co však za nic nestojí, vyhodí. Tak to bude při skonání věku: Vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů. Rozuměli jste tomu všemu?“ Odpověděli: „Ano.“ A on jim řekl: „Proto každý učitel Zákona, který se stal učedníkem nebeského království, je jako hospodář, který ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i staré.“ Když Ježíš skončil tato podobenství, vzdálil se jinam.