překládá-li se slavnost Nanebevstoupení Páně na neděli
1. čtení: Sk 18,1–8
Zůstal u nich, pracoval a mluvil v synagoze.
Čtení ze Skutků apoštolů.
Pavel odešel z Athén a přišel do Korinta. Tam se setkal s jedním Židem, jmenoval se Akvila a pocházel z Pontu. Se svou manželkou Priscillou přišel před krátkým časem z Itálie, protože Klaudius dal rozkaz, aby všichni Židé opustili Řím. Pavel šel tedy k nim, a protože měl stejné řemeslo – byli totiž podle řemesla výrobci stanů –, zůstal u nich a pracoval. Každou sobotu pak mluvil v synagoze a snažil se přesvědčit židy i pohany. Když však přišli z Makedonie Silas a Timotej, Pavel se mohl výhradně věnovat kázání a dokazoval židům, že Ježíš je Mesiáš. Ale když odporovali a mluvili rouhavě, vytřásl si prach ze šatů a řekl jim: „Když zahynete, padne odpovědnost za to jenom na vás! Já na tom vinu nemám. Od této chvíle se věnuji pohanům.“ Odešel tedy odtamtud a šel do domu jednoho bohabojného muže, který se jmenoval Titus Justus; jeho dům byl vedle synagogy. Také představený synagogy Krispus přijal víru v Pána i s celou svou rodinou. Rovněž mnoho jiných Korinťanů, kteří Pavla poslouchali, přistupovalo k víře a dávalo se pokřtít.
Žl 98,1.2–3ab.3cd–4
Odp.: Hospodin zjevil svou spásu před zraky pohanů.
Zpívejte Hospodinu píseň novou,
neboť učinil podivuhodné věci.
Vítězství je dílem jeho pravice,
jeho svatého ramene.
Hospodin uvedl ve známost svou spásu,
před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost.
Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost
Izraelovu domu.
Všechny končiny země uzřely,
spásu našeho Boha.
Jásejte Hospodinu, všechny země,
radujte se, plesejte a hrejte!
Evangelium: Jan 16,16–20
Vy budete sice zarmouceni, ale váš zármutek se obrátí v radost.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Zakrátko mě už nespatříte a opět zakrátko mě uvidíte, neboť odcházím k Otci.“ Někteří z jeho učedníků se navzájem ptali: „Co to má znamenat, co nám říká: ,Zakrátko mě nespatříte a opět zakrátko mě uvidíte‘ a ,Odcházím k Otci‘?“ Říkali: „Co to má znamenat, co říká: ,Zakrátko‘? Nevíme, co mluví.“ Ježíš poznal, že se ho chtějí tázat, a proto jim řekl: „O tom se mezi sebou dohadujete, že jsem řekl: ,Zakrátko mě nespatříte a opět zakrátko mě uvidíte‘? Amen, amen, pravím vám: Vy budete plakat a naříkat, svět se však bude radovat. Vy budete sice zarmouceni, ale váš zármutek se obrátí v radost.“